Chomutov se chlubí Kamencovým jezerem s mrtvou vodou, která prospívá lidskému zdraví

23. červen 2017
Česko – země neznámá

Pohádku o živé a mrtvé vodě nejspíš znáte, ale viděli jste někdy mrtvou vodu na vlastní oči? Vodu, ve které není žádný život, byste u nás našli v Kamencovém jezeře v Chomutově na severu Čech. A na rozdíl od té pohádkové mrtvé vody je možné se v ní nejen smočit, ale i koupat. Dokonce má prý blahodárný vliv na pokožku.

Chomutovské Kamencové jezero má rozlohu téměř 16 hektarů a průměrnou hloubku 2 metry. Nejhlubší změřená místa mají dno vzdálené od hladiny 4 metry. Kdybyste ho chtěli obejít kolem dokola, čeká vás 1 836 metrů dlouhý pochod.

Specifické vlastnosti zdejší vody jsou dané obsahem různých prvků. Nejvyšší podíl mají sírany – 247 miligramů v litru, následují chloridy – 58 miligramů, draslík – 19,9 miligramu, železo 4,48 miligramu a hliník 1,97 miligramu v jednom litru. Jakkoli to na první pohled vypadá jako nebezpečný chemický koktejl, má tato „kamencová“ voda skvělý vliv na lidskou pokožku.

Kamenec se například používá při drobných poraněních při holení, pro zmírnění následků hmyzího štípnutí a mírní i pocení, je to stoprocentně přírodní antiperspirant. Průměrná hodnota pH je přibližně 3.

Koupání v mrtvé vodě prospívá i lupenkářům. Kdysi tu byly lázně Kamencová huť, ve kterých se léčily nejrůznější choroby – dna, akné, ženské problémy, katary horních cest dýchacích a dokonce i anémie. Zachovalá lázeňská budova dnes slouží sousednímu ZOOparku.

Týden vody 2

Původ vzniku jezera není úplně jasný

Nejrozšířenější je teorie, že jde o takzvané antropogenní jezero, tedy jezero vzniklé činností člověka. Na konci 18. století byl zatopen zdejší důl na kamencové břidlice, které se tu těžily minimálně od roku 1558 více než 200 let. Existuje ale i teorie, že ke vzniku přispělo vyhoření uhelné sloje. A třetí verze praví, že jde o původně přirozeně vzniklou bažinu prosáklou kamencovou vodou. Ta má svůj zdroj v blízkých uhelných slojích s vysokým obsahem pyritu, odtud pramení koncentrace síranů.

Kamencové jezero - molo a věž

Životu se v takové vodě nedaří, nejsou v ní ani rostliny, natožpak živočichové. Jediný život představují mikroorganismy, jen v tisíckrát menším množství než v jiné přírodní vodě. A najde se zde i pár zástupců hmyzí říše. Jinak život zastupují jen návštěvníci na břehu.

Tajemstvím zatím zůstává hydrologický režim – jezero totiž nemá žádný zřejmý přítok. Vlivem srážek se hladina někdy zvedne a někdy ne. Rozpětí kolísání přitom není nijak závratné, zhruba 16 centimetrů.

V Kamencovém jezeře můžete samozřejmě plavat, k dispozici jsou pláže travnaté i písčité. A díky slušně vybavenému zázemí si tu na své přijdou i milovníci sportu – je tu minigolf, volejbalové hřiště, streetball, stůl pro stolní tenis, půjčovna lodiček, šlapadel a letošní novinkou je padlleboarding – prkno s pádlem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.