Chrudim vzpomíná na své židy. Kameny zmizelých přibyly před Adlerovým domem
V Chrudimi v Pardubickém kraji mají na třech místech v dlažbě chodníků zasazené mosazné destičky se jmény a daty. Mají připomínat židovské obyvatele města, kteří v Chrudimi žili do roku 1942. Čekal je nacistický transport do koncentračního tábora, ze kterého se nevrátili.
V prosinci to bude 75 let, kdy chrudimští židé nastoupili do transportu, který je odvezl do Terezína. Ghetto bylo v té době už neúnosně přeplněné, a tak pokračovali záhy do Osvětimi, kde byla absolutní většina poslána do plynu. Z 87 chrudimských židů se jich po válce vrátilo zpátky jen 7.
Město Chrudim si zaniklou židovskou komunitu připomíná památníkem na židovském hřbitově, který nechalo vyrobit před pěti lety. A zcela nově také instalací takzvaných Kamenů zmizelých. Na třech místech ve městě připomínají, ve kterých domech židé žili.
Kameny zmizelých (Stolpersteine) vymyslel německý umělec Gunter Demnig. První kameny položil v roce 1995 v Kolíně nad Rýnem. Na deseticentimetrových krychlích z betonu s vrchní mosaznou deskou jsou vyryta jména obětí, krátký popis, datum a místo narození a také úmrtí. Gunter Demnig tyto kameny sám vyrábí a sám je také do chodníků instaluje. S kameny zmizelých se můžete setkat ve 22 evropských zemích, umělec jich položil už víc jak 61 tisíc.
Hlavní myšlenkou celého projektu je připomenout, že židé byli před válkou nedílnou součástí společnosti. I v Chrudimi žili, pracovali, studovali a bavili se. Prožívali běžné radosti a smutky, než přišli nacisté s ideologií čisté rasy. Kameny zmizelých by měly upozorňovat dnešní společnost, kam až může vést nenávist lidí vůči lidem.
V Chrudimi je zatím jedenáct kamenů
Chrudim připomíná své židovské spoluobčany na třech místech. První je před rohovým domem v Široké ulici, kde měl železářství Otto Adler. V dlažbě před vchodovými dveřmi je vsazeno šest mosazných destiček, za rodinu Adlerovu s dvěma dětmi, za advokáta JUDr. Richarda Schmidla a Olgu Říhovou, kteří v domě také bydleli.
Druhé místo najdete pod hradbami na chodníku pod Myší dírou, kde dříve stával dům manželů Seidlitzových, také oni spolu s podnájemnicí Irmou Vtípilovou museli do transportu a už se nevrátili. Třetí místo je v rohu Resselova náměstí, kde žil významný zubní lékař MUDr. Artur Pachner s manželkou Gabrielou. Také oni zahynuli v Osvětimi.
Chrudim plánuje do budoucna položit kameny zmizelých všude, kde to bude možné. Tedy před domy, které dodnes stojí, a je známo, že z nich odešli jejich židovští majitelé na svou poslední cestu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Závěry z úvěrových smluv: sokolové budou požadovat náhradu škody po bývalé starostce a jednateli
-
Shein pod lupou EU. Teď se ukáže, zda kopíruje design a kupuje bavlnu z nucených prací, říká expertka
-
Měli jsme se vás zastat, omluvili se slovenští umělci Čaputové. Ta si musela otřít slzy
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik