Co mají společného židovský svátek Šavuot a křesťanské letnice
Zatímco křesťané zítra oslaví svátek Seslání Ducha svatého, čili letnice, pro židy zítra začne svátek Šavuot. Ten připomíná darování Tóry na hoře Sinaj během putování židů z egyptského otroctví do Země zaslíbené. Vedle toho má tento svátek i zemědělský aspekt, protože v době jeho konání v Izraeli dozrává pšenice a sklízejí se první plodiny. Židovský Šavuot a křesťanské letnice spolu velmi úzce souvisí, protože k seslání Ducha svatého došlo rávě v den, kdy Ježíšovi učedníci společně slavili svátek Šavuot.
Svátek Šavuot začíná 6. den židovského měsíce sivanu, který v občanském kalendáři letos připadá na neděli 24. května. A proč se jmenuje zrovna Šavuot, vysvětluje pedagožka a hebraistka Tereza Gafna Váňová.
„Svátek Šavuot se jmenuje velice netradičně Týdny. A jmenuje se tak proto, že se slaví sedm týdnů po tom, co jsme oslavili svátek Pesach. Svátky Pesach a Šavuot od sebe dělí 49 dní, tedy sedmkrát sedm týdnů.“
Svátek Šavuot je s předchozím svátkem Pesach velmi úzce spjat i tematicky, protože příběh, na jehož základě se slaví, je pokračováním příběhu Pesachu.
„O Pesachu jsme si připomínali vyjití Židů z Egypta. A vlastně i v tom biblickém příběhu 49 dní poté, co Židé putovali pouští, přišli k hoře Sinaj a dostali Desatero. Symbolicky ty dva svátky představují dva aspekty toho osvobození: na Pesach jsme vyšli fyzicky – fyzicky jsme se zbavili otroctví, a během svátku Šavuot se osvobodíme i duševně, protože dostaneme určitý rámec k našemu chování – Desatero. A poté dostali Židé celou Tóru, postupně ji Mojžíš zapisoval. Tím, že Židé dostali určitý duchovní rámec ke svému životu, tak tím došlo i k duchovnímu osvobození.“
Kromě oslav darování Tóry má Šavuot i další aspekty.
„Svátek Šavuot je zároveň zemědělským svátkem, kdy se v Izraeli slaví první úroda. A je to zároveň také svátek, během něhož se v minulosti, kdy ještě stával chrám v Jeruzalémě, přinášely první zemědělské oběti do tohoto chrámu. Takže během tohoto svátku bývají synagogy vyzdobeny nějakými květinami, je to jarní svátek, kdy se připomíná, že už se dají sklízet první plodiny a také že příroda tady u nás v diaspoře se probouzí.“
Se svátkem Šavuot jsou spojeny i určité pokrmy.
„Většinou se jedí mléčná jídla, jídla, která obsahují tvaroh nebo med, protože Tóra často bývá přirovnávána právě k mléku a medu.“
Další šavuotový zvyk je úzce spjat s Tórou.
„V noci od začátku svátku Šavuot do rána toho prvního dne se tráví čas studiem. Většinou se vůbec nejde spát a celou noc, anebo pokud to někdo nevydrží, tak aspoň část noci, se studuje.Což je spojeno s tou myšlenkou darování Tóry a základu židovského studia.“
V letošním roce se připadly termíny křesťanských Velikonoc i židovského svátku Pesach na stejné dny, tím pádem i svátek Šavuot připadá na stejný den jako letnice. Všechny čtyři svátky spolu navíc velmi úzce souvisí.
„Svátek Pesach a svátek Šavuot svým způsobem odpovídají křesťanským svátkům Velikonoce a Svatodušním svátkům. Ty novozákonní události úplně pochopitelně kopírovaly židovské svátky, které tehdy jak Ježíš, tak apoštolé slavili. K Velikonocům došlo během oslav svátku Pesach a potom, když apoštolé slavili Šavuot, tak podle křesťanské tradice byl na zem seslán Duch svatý.“
V zemích mimo Izrael se svátek Šavuot slaví dva dny, v Izraeli pouze jeden den.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
