Co nabídne KAFKA2024? Uzná Izrael rabínky? A kde se dozvědět více o kabale?

Kafka 2024

Ani samotného Franze Kafku by jistě nenapadlo, že se k němu budeme 100 let po jeho smrti vracet – nejen prostřednictvím jeho knih, a také filmů či komiksů. Ale že na jeho dílo budou odkazovat miliony statusů na sociálních sítích, že si budeme moci otestovat, která postava z Kafkových románů jsme, nebo že díky videohře Playing Kafka budeme moci zakusit, co asi prožíval během svého procesu Josef K. Právě na aktuálnost díla tohoto asi nejznámějšího Pražana upozorňuje speciální program pražského Goethe-Institutu Kafka2024. Zeptáme se na něj Moniky Loderové z tamního Programového oddělení.

„My jsme se rozhodli, že se našimi akcemi chceme zaměřit hlavně na mladé lidi, abychom je motivovali, aby si četli dílo Franze Kafky. Podle toho jsme volili i formáty,“ říká Loderová.

„Startem pro nás bude Svět knihy, jehož čestným hostem bude letos německojazyčná literatura. Toto rozhodnutí Světa knihy vyplývá mimo jiné z toho Kafkova výročí. My tam budeme prezentovat videohru Playing Kafka. Svět knihy zahájí koncert Kafka Bandu, vystoupí tam i Reiner Stach, což je v tuto chvíli asi nejslavnější Kafkův biograf. Pak se tam bude konat řada drobnějších akcí. Na výročí Kafkova úmrtí, což je 3. červen, připravujeme společně s Ateliérem Kafkárna takovou večeři spojenou s uměleckými performancemi. Budou se konat i různé konference. Na podzim potom bude světelná instalace na Goethově Institutu. Společně s mnichovským divadlem Kammerspiele a Pražským divadelním festivalem německého jazyka chystáme koprodukční projekt na listopad,“ vypočítává další program Monila Loderová.

U nás Kafka dodnes hodně rezonuje. Jak je to v Německu nebo v Rakousku? A proč je podle Moniky Loderové dnes Kafka pořád tolik aktuální? Poslechněte si celý rozhovor.

Uzná Stát Izrael rabínky?

Mohou se ženy stát rabínkami? V Evropě a Americe v reformním a konzervativním judaismu je to běžná věc. V izraelském ortodoxním světě je to složitější. Nejnovější rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu ale věc staví do nového světla. Pokračuje Jan Fingerland.

„Soud na popud jedné nevládní organizace řešil otázku, kdo může být zastoupen ve dvou institucích, jednak radě Vrchního rabinátu, a pak také ve výboru, který volí izraelské vrchní rabíny. Jde o instituce zřízené státem a placené z veřejných peněz, což znamená, že v nějakém smyslu podléhají zákonům – a ty vykládá Nejvyšší soud,“ říká Fingerland a pokračuje:

„Podle soudu ženy smějí být členkami desetičlenné rady Vrchního rabinátu, ačkoli zatím nemají žádné zastoupení. Ženy jsou již nyní zastoupeny mezi členy stopadesátičlenného výboru, jenž volí vrchní rabíny, i když tam zatím představují jen desetiprocentní menšinu.“

„Toto těleso se skládá ze dvou kategorií zástupců. Jednak rabínů, což jsou v kontextu izraelského ortodoxního života jen muži. A za druhé zástupců veřejnosti, což jsou zčásti i ženy. Podle výroku Nejvyššího soudu mají ženy právo být i mezi rabíny. Tedy vlastně být zařazeny v tomto smyslu v kategorii rabínů, i když by je jiní rabíni za rabíny, či rabínky nepovažovali,“ dodává Fingerland.

Pro se vyslovili dva ze tří soudců. Na co jejich rozhodnutí reaguje? Jak se vlastně hebrejsky má funkci rabínky říkat? Čím argumentují zastánci změn? A čím jejich odpůrci? Poslechněte si celý komentář Jana Fingerlanda.

Kde se dozvědět více o kabale

„Kdo je mystik? Ten kdo mění temnotu na světlo, hořkou chuť ve sladkou,“ píše se v knize Zohar, základním spise židovské mystiky. Do tajů učení kabaly není lehké proniknout. Cestu zájemcům o mystické nauky nyní chce ve svých seminářích ulehčit hebraistka Terezie Dubinová. Ta se v loňském roce setkala ve Starém Městě v Jeruzalémě s učitelkou kabaly Sárou Juditou Schneider. Právě na základě jejích knih semináře vede. S Terezií Dubinovou natáčela Terezie Jirásková.

„Sára Judita Schneider je zajímavá tím, že když ještě žila v Americe, vystudovala vědu, molekulární biologii. Má proto velice strukturovaný přístup. To je skvělé, protože kabala, jak tak mystiky bývají, je obrovsky rozsáhlá, složitá, mnohovýznamová, a když tomu někdo dá strukturu, tak vám značně ulehčí přístup k tomu poznání,“ říká Dubinová.

Historicky nebylo zvykem, aby kabalistkou byla žena, i proto je podle Dubinové Sára Judita Schneider výjimečná. „Prvky učení Sáry Judity Schneider předávám na seminářích teď v lednu a v únoru v Praze,“ dodává.

Jak se Terezie Dubinová s izraelskou kabalistkou setkala? A jakým tématům se Sára Judita Schneider ve svých knihách věnuje?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.