Co nabídne ŠTETL FEST? Homér versus Bible. A odvaha Gertrudy Sekaninové-Čakrtové

Štetlfest v Brně: Téma návratů i oživená synagoga

Na největší kulturní akci letošního roku se připravuje město Brno. Poslední srpnový týden se v něm už po páté bude konat mezinárodní multižánrový festival židovské kultury ŠTETL FEST. Jeho tématem jsou „Návraty“. Znovu také ožije Velká synagoga. Podrobnosti prozrazuje s vedoucí Centra židovské kultury ŠTETL Barbora Dočkalová.

„Téma ,Návraty‘ jsme zvolili proto, že se dají chápat mnoha způsoby. Jsou to v první řadě návraty potomků židovských rodin, které musely Brno opustit, ale i návraty zapomenutých příběhů a míst. Velkým motivem je navrácení zaniklé brněnské Velké synagogy do dnešní podoby města skrze koncerty, divadlo či projekce,“ přibližuje Barbora Dočkalová.

Letos do Brna zavítají potomci pěti významných rodin – Placzkových, Löw-Beerových, Šťastných, Kohnových a Fuhrmannových. Jejich členové zásadně ovlivnili město jako průmyslníci či mecenáši a někteří potomci se vracejí vůbec poprvé.

Festival vyhlásí i výsledky celostátní soutěže Stroj času: místa paměti, do níž mladí tvůrci poslali 46 krátkých filmů o zaniklých památných místech. „Chtěli jsme ukázat, že historie neleží jen v učebnicích, ale můžeme ji sami objevovat,“ dodává Dočkalová.

Filmová Odyssea vyvolává zájem i v židovském světě

Nejúspěšnějším filmem posledních týdnů je nepochybně Odyssea režiséra Christophera Nolana. Skutečnost, že takovou pozornost vyvolává starověký literární text, vyvolala pozornost i u mnoha židovských autorů. Zaujala i Jana Fingerlanda.

S vlivem antické vzdělanosti a s myšlenkami, na nichž byla postavena, se židovští myslitelé vyrovnávali už od starověku. Týkalo se to i těch, kteří přijali řečtinu za svůj každodenní či literární jazyk. Vztah obou kultur vnímá židovské myšlení ve dvou rovinách.

První proud zdůrazňuje jejich vzájemné ovlivňování. „Homér žil v přibližně stejné době jako někteří bibličtí proroci a obě kultury geograficky sousedily,“ uvádí publicista Jan Fingerland. Podle něj Odyssea i biblické texty jako Genesis či Exodus zpracovávají podobná témata – putování, hledání domova, identitu i morální dilemata.

Druhý proud naopak vyzvedává odlišnost řeckého světa plného fantaskních bytostí. V Talmudu lze dokonce najít debaty o tom, zda je správné číst řecké texty nebo se vůbec učit řecky.

Mezi postavami však existují zajímavé paralely. Lstivý Odysseus připomíná Jákoba a svou morální nejednoznačností i krále Davida. Naopak v protikladu k němu stojí Abrahám, který se vydává do neznáma, či pokorný Mojžíš. „Odysseus je dobrodruh, který rád riskuje a jedná hlavně sám za sebe,“ připomíná Fingerland.

Paradoxně však novodobé adaptace, jako je Nolanovo filmové zpracování, představují Odyssea jako zranitelného a pochybujícího hrdinu – tedy postavu vlastně tak trochu biblickou, uzavírá Fingerland.

Havlíčkobrodská vila a odvaha Gertrudy Sekaninové-Čakrtové

Zchátralá vila na kraji Havlíčkova Brodu připomíná židovskou historii města – bydlela v ní rodina Šťastných. Teď v areálu vyrábějí z železničních vagónů montované domky. Významnou členku rodiny Šťastných – Gertrudu Sekaninovou-Čakrtovou – připomíná ve svém příspěvku Kateřina Havránková.

„Rodina Šťastných přišla z Humpolce na konci 19. století a v tomto místě zakoupila papírny, které přebudovala na továrnu na sukno,“ popisuje ředitelka místního muzea Alena Jindrová.

Nejvýrazněji však do dějin zasáhla právě Gertruda. Jejího prvního manžela, komunistického právníka Ivana Sekaninu, umučili nacisté v Sachsenhausenu. Gertruda jako jediná z rodiny přežila koncentrační tábory.

Po válce působila na ministerstvu zahraničí a byla zvolena poslankyní. V roce 1968 předvedla mimořádný hrdinský čin: „Byla jednou ze čtyř poslanců, kteří zvedli ruku proti smlouvě o dočasném pobytu vojsk Varšavské smlouvy,“ zdůrazňuje Jindrová. Po odsunu z politiky se zapojila do disentu a stala se spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).

Jak mladí lidé zpracovali zaniklá místa v soutěži Stroj času: místa paměti?

Jak vnímali vztah řeckého a židovského myšlení filosof Leo Strauss nebo literární historik Erich Auerbach?

A kdy působila Gertruda Sekaninová-Čakrtová přímo v Havlíčkově Brodě?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.