Co nabídnou Dny Izraele na Moravě? Brno hostilo makabiádu. A proč je v židovství důležité vzdělání?

Dny pro Izrael na Moravě

Proč stojíme za Izraelem? To je otázka, o které můžete přijít diskutovat po celé Moravě. A to během Dnů pro Izrael 2025. Organizátoři zvou od od 9. do 13. září do Krnova, Ústí nad Orlicí, do Blanska, Valtic, Mikulova a Loštic. A potom v listopadu do Šternberka, Prostějova, Olomouce, Frýdku-Místku a do Brna. Na podrobnosti se zeptáme Daniela Žingora, šéfredaktora serveru Izrael.cz.

Téma Proč stojíme za Izraelem? se podle Žingora prolíná všemi ročníky Dnů pro Izrael už od roku 2007. „Letos nám to přišlo úplně aktuální tak, že jsme už nevymýšleli žádný jiný podtitul. Chceme se s lidmi na to téma bavit, proč skutečně podporujeme Izrael.“

Jaké čekají organizátoři publikum? „Asi bych to rozdělil na tři skupiny lidí. Jsou to lidi, kteří jsou příznivci Izraele a jsou to lidi, kteří jsou křesťané. A jsou to lidi úplně zvenku, kteří přichází, že to téma samotné je zajímá. Ten poměr je v různých městech velmi různý. Přichází nám tam i takoví, kteří s našimi názory nesouhlasí, a mimo jiné i proto jsme tenhle ten diskusní cyklus vlastně zaváděli,“ dodává Žingor.

Ten také stojí za serverem Izrael.cz. Proč ho založil? Poslechněte si celý rozhovor.

Makabiáda v Brně

V Brně se konala první dětská makabiáda pro širokou veřejnost. Tuto židovskou olympiádu zařadil do svého programu festival Štetl Fest. Sportovce různých věkových kategorií čekal orientační běh po židovských památkách v Masarykově čtvrti, zápolení v makabi-trojboji i soutěž o medaile v běhu, lukostřelbě a badmintonu. Na klání se byla podívat také Martina Pouchlá.

Střelba z luku se odehrávala ve stínu popínavkou porostlé stěny vily postavené ve stylu moderního purismu. „Vila Stiassny má svou židovskou historii. Bydlel zde majitel pan Stiassny a jeho dcera. Co vím z historie, tak měla ráda šerm a sport. A vůbec v té době bylo zvykem sportovat. Proč tedy nesportovat v rámci historické vzpomínky a proč neoživit tuto tradici? Takže se tu střílí z luku a šermuje se tu tak, jak se to dělalo tehdy,“ vysvětluje mistr střelby z luku František Reichmann.

Na akci byli také dobrovolníci z Melafefonim. Kdo jsou? A proč chodit do židovského skautu? Poslechněte si celou reportáž Martiny Pouchlé z brněnské makabiády.

Svět trvá jen dechem učícího se dítěte

Řada drobných útržků, na kterých jsou neuměle napsána hebrejská písmena. A občas je u některého namalované srdíčko, zvířátko, nebo třeba postavička. Řeč není o výtvorech dnešních dětí, které se učí hebrejštinu. Jde o vzácné, stovky let staré lístky, které se našly v káhirské genize, tedy na místě, kde se uchovávaly cenné rukopisy z tamní synagogy. Dokládají mimo jiné to, jak důležité bylo už od dávné minulosti v židovské tradici vzdělání. To na začátku nového školního roku také připomíná Leo Pavlát.

„Základem židovského studia vždy byla – a v tradičním náboženském prostředí je tak tomu dosud – výchova na základě hebrejské Bible. Takové studium je doloženo od druhé poloviny 6. století před občanským letopočtem a spolu s později zaznamenanými ústními komentáři provází celé další židovské dějiny,“ říká Pavlát a dodává, že podle Talmudu se s výukou se má začít v 5 letech.

„Škola spolu s modlitebnou a rituální lázní mikve představovala po staletí jeden ze tří pilířů, na nichž spočívaly židovské komunity mimo Zemi Izraele,“ pokračuje Pavlát, který dál cituje závazný středověký kodex náboženského práva Šulchan aruch rabína Josefa Kary: „Židovská obec musí ustanovit učitele. Neučiní-li tak, budiž město dáno do klatby, dokud učitele nesjedná. Zdráhá-li se i nadále, bude zničeno, neboť svět trvá jen dechem učícího se dítěte.“

V židovském pojetí studium nikdy nebylo jen projevem víry, ale svým charakterem utvářelo myšlení. „Rabínská výuka nestavěla na autoritě a biflování – přednost měly otázky, schopnost samostatně přemýšlet – i nesouhlasit – v mezích úcty a argumentu,“ dodává Pavlát.

Co byly „chedery“? Kdy u nás Židé mohli začít chodit do sekulárních škol? A jak se u nás vyvíjelo židovské školství po roce 1989?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.