Co se nás Bůh ptá na Jom kipur, sportovní hry po „židovsku“ a nejmladší pražská synagoga

12. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století

Který den židovského kalendáře je nejdůležitější? Jak si „židovsky“ zasportovat? A která synagoga v Praze je nejmladší a zároveň největší?

O Jom kipuru se nás Bůh ptá: Kde jsi?

Nejposvátnější den v roce, během něhož se na 24 hodin tak trochu zastaví život. Řeč je o Jom kipuru, tedy Dni smíření. Ten letos začíná ve středu 15. září se západem slunce. O jeho významu v židovské tradici hovořila Terezie Jirásková s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem.

„Když vezmeme to slovo tešuva, tak neznamená pokání. V hebrejštině to doslova znamená odpověď, odpověď na otázku. Já si vždycky říkám, že tuto otázku dostal už první člověk v ráji, když se dopustil hříchu. Slyšel, jak ho Bůh volá slovy: ,Kde jsi? Kam ses to dostal?ʻ Člověk se běžně vydává na různé cesty, na scestné cesty z různých důvodů, a ztrácí tu cestu, kterou by měl jít, kterou by se měl dostat k cíli a ke smyslu svého bytí,“ říká Sidon.

„Ta otázka ,Kde jsi?ʻ má člověka zpřítomnit, aby si uvědomil: ,Kde to vlastně jsem? V jakém stavu se nacházím?ʻ Naši praotcové na to říkali: ,Tady jsem.ʻ Uvědomění toho, kde člověk je, je už začátek, ta tešuva. Že se vrací zpátky k tomu, kdo ho stvořil, kdo mu dává život, kdo je tím, jenž je za vším,“ pokračuje Sidon.

Karol Sidon také dodává, že jednou z povinností během deseti svátečních dnů, které vrcholí Jom kipurem, je vyřešit si vztah s druhými lidmi. Pokud máme pocit, že jsme někomu ublížili, je dobře požádat o prominutí. Nestačí dát věci do pořádku pouze ve vztahu s Bohem. Je potřeba je urovnat i na pozemské úrovni ve vztahu k druhému člověku.

Sportovní hry Hakoach se vrací do Liberce

Sportem ku zdraví – a ku židovství. Taková je atmosféra akcí největšího českého židovského sportovního klubu, který nese jméno Hakoach. Hlavním kláním tohoto spolku jsou každoročně dvoudenní sportovní hry. Ty se letos konají Liberci od 17. do 19. září. Anna Jurečková o nich mluvila s předsedkyní výboru Hakoachu Zuzanou Jančaříkovou.

„Sportovní klub Hakoach patří do velké skupiny Makabi organizace, která má své evropské zastřešení i světové. Jeho činnost byla obnovena po roce 1989 a navázal na činnost sportovních klubů. Máme něco kolem sta členů a zúčastňujeme se i zahraničních akcí Makabi,“ vysvětluje Jančaříková.

Ve sportovním kubu Hakoach je nejpopulárnější volejbal a badminton, ale také různé výlety nebo lyžařské výjezdy. Vrcholem sportovního úsilí jsou každoročně dvoudenní hry, které se konají pokaždé v jiném městě. Letos se uskuteční od 17. do 19. září v Liberci. „Teď už bude 27. ročník a probíhají od pátku do neděle. V pátek je zahájení, kdy se účastníci sjedou a mají možnost v místě konání navštívit Kabalat Šabat, který je takovým oficiálním zahájením,“ říká Jančaříková.

V sobotu se potom soutěží v hlavních vypsaných kategoriích. Hry slouží mimo jiné k utužení vztahů v komunitě. „V letošním roce očekáváme o něco méně účastníků oproti předchozím ročníkům, kdy nás bylo obvykle kolem 35 lidí. Je to způsobeno epidemií covidu a zároveň tím, že abychom zachovali tradiční termín konání v září, museli jsme termín vybalancovat mezi svátky, které letos jsou na začátku září,“ uzavírá Jančaříková. Případní účastníci se mohou hlásit nejpozději do středy 15. září.

Nejmladší pražská synagoga

Při asanaci pražského Josefova na konci 19. století byla zbourána i řada synagog. Ale všechno špatné je pro něco dobré. Jako náhrada za ně vyrostla na Novém Městě pražském Jubilejní nebo také Jeruzalémská synagoga. Ta je dnes nejmladší a zároveň největší pražskou synagogou. Ve čtvrtek 16. září uplyne přesně 115 let od jejího otevření. Pokračuje Leo Pavlát.

„Měli ji navštěvovat především nábožensky reformní Židé a tomu odpovídala nejen rozlehlá galerie pro ženy, ale též velké varhany, symbol neortodoxní bohoslužby,“ říká Pavlát.

Tak tomu bylo až do německé okupace. „V září 1941 bohoslužby v Jeruzalémské synagoze z příkazu nacistů skončily a synagoga se stala skladištěm konfiskovaného židovského majetku. Bohoslužby se v ní opět mohly konat až po osvobození, za komunistického režimu za neskrývané pozornosti státního církevního dohledu i StB – vždyť do Jeruzalémské synagogy přicházely i za totalitních poměrů na židovský Nový rok stovky návštěvníků,“ vzpomíná Pavlát.

Od konce 60. let byl duší synagogy kantor Ladislav Blum. „Původem z východního Slovenska, skvělý, v židovské hudební tradici vzdělaný tenorista. Narodil se roku 1911, válku přežil ve vězení, na útěku i v lágrech, po ní vystudoval práva a až do své smrti roku 1994 téměř třicet let vedl v Jeruzalémské synagoze bohoslužby,“ vzpomíná Pavlát.

Jeruzalémská synagoga má ale i svou současnost. „Nadále se zde konají bohoslužby, jako významná památka je otevřena veřejnosti, pořádají se zde varhanní koncerty a výstavy. Přijďte se podívat,“ zve Leo Pavlát.

Magazínem o židovském životě provází Tomáš Töpfer.

autor: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.