Dávno zrušená úzkorozchodná železnice z Moravského Berouna láká k procházkám
Železnice přinesla do Nízkého Jeseníku prosperitu a pokrok v cestování. Stejné to bylo, když se na konci předminulého století slavnostně budovala lokálka z Moravského Berouna do Dvorců. Vydržela v provozu necelých čtyřicet let, ještě před válkou ji zase rozmontovali. Na výlet po jejích zbytcích je však možné se vydat i nyní.
Dráha protnula Nízký Jeseník už v roce 1872, kdy byla dokončena železnice z Olomouce do Opavy po trase Jantarové stezky. Moravský Beroun získal spojení díky stanici v nedalekém Ondrášově, který je od města jen asi dva kilometry. Horší situace byla ve Dvorcích. Ty byly od železnice daleko a místní průmysl tak skomíral. I proto bylo rozhodnuto o stavbě lokální dráhy, která napojí městečko na páteřní trať.
Stavba trati byla zahájena C. k. státními drahami na jaře roku 1898 a 31. 12. 1898 byla předána k veřejnému provozu. Zpočátku sem jezdily čtyři páry osobních vlaků, později ještě méně, a to vedlo ke zrušení tratě, která se drahám zkrátka už nevyplácela.
Po někdejší železnici jsou zde dodnes patrné stopy
Železnice byla postavena jako úzkorozchodná trať s roztečí kolejí 760 mm, což bylo v rakouské monarchii pro tyto typy tratí obvyklé. Celková délka trati byla necelých 12 kilometrů a vycházela ze stanice Ondrášov (dnes Moravský Beroun) a končila v železniční stanici Dvorce.
Dopravu zajišťovaly malé parní lokomotivy. Po roce 1918 převzaly trať Československé dráhy, ale v té době jí už významně konkurovala silniční doprava. V roce 1930 byl provoz na trati zastaven a dopravu lidí zajišťovaly už jen autobusy. V roce 1937 bylo pak rozhodnuto o demontáži kolejí i celého zařízení a trať byla nadobro opuštěna.
Dnes se po bývalé železnici zachovalo kupodivu dost stop. Hned u stanice Moravský Beroun se klene přes Bystřici most, který kdysi převáděl dráhu přes řeku. V terénu jsou místy dodnes znatelné stopy někdejších zářezů a náspů. Zachovaly se také budovy někdejších nádraží. V Moravském Berouně je skrytá za branami místního podniku, ale třeba v Čabové slouží jako chata.
V soukromých rukou je také někdejší konečná stanice ve Dvorcích, kde se zachovala nejen původní dispozice stavby, ale také původní depo a prostor kolejiště, které slouží jako dvorek. Pozoruhodné je, že k budově stále vede Nádražní ulice, přestože sem vlak už téměř devadesát let nejezdí.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vládě Roberta Fica jde o ovládnutí veřejnoprávních médií. Změny v zákoně jsou kosmetické, říká Černý
-
Soud zrušil rozsudek exproducenta Weinsteina za sexuální delikty. Při procesu nastaly ‚závažné chyby‘
-
Putin jako náborář. V Estonsku roste zájem o obrannou ligu, co má i kyberjednotku
-
Ekonom: Ceny nemovitostí stagnují, brzy se ale znovu zvýší. Vlastnictví tak bude méně dostupné