Dělení firem podle návrhu lex ČEZ není obvyklé a vyvolá spory o ústavnost, tvrdí právníci

Právníci považují za problém konkrétně paragraf 311 uvedeného zákona, který mění podmínky pro rozdělení společností obchodovaných na burze. Konkrétně jde o případy rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií, kdy jsou minoritní akcionáři z jedné nástupnické firmy vytlačeni a v druhé jako náhradu získají určitá procenta akcií navíc nebo finanční náhradu.

Čtěte také

Julie Hrstková: Vládní sliby nejsou jen chyby, ale naprostý průšvih

Zatímco doposud je pro takový krok nutný souhlas 90 procent všech akcionářů rozdělované společnosti, podle lex ČEZ 2 na to má stačit jen 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, při účasti alespoň dvou třetin hlasů.

„Myslím si, že pro nerovnoměrné rozdělení společnosti je správné, aby bylo kvorum akcionářů stejné jako pro squeeze-out,“ říká Petr Kališ.

Squeeze-out znamená vytěsnění akcionářů, které může majoritní akcionář udělat až v momentě, kdy v dané společnosti získá právě nejméně 90 procent hlasů. Oba zásahy do práv akcionářů jsou si totiž podobné – ve firmě či v druhém případě v části firmy ztrácí minoritní vlastníci podíly úplně a jsou fakticky nedobrovolně vytlačeni do nové společnosti s jinou strukturou majetku, než do jaké původně investovali.

Podmínky squeeze-outu

Určitým přijatelným kompromisem pro rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií by podle Kališe bylo zachování 90procentní hranice souhlasu, ale jen majitelů akcií přítomných na valné hromadě. Ne tedy všech jako doposud.

Čtěte také

Výkup ČEZu by stál až 250 miliard. Pro stát by to ale byla jedna z nejlepších investic, míní akcionář Šnobr

„Pokud by ta (vládní) úprava byla kompromisnější a blížila se podmínkám sgueeze-outu, tak ta napadení pro neústavnost budou velmi obroušena,“ domnívá se.

Návrh, jaký prosadila vláda, naopak podle něj žaloby vyvolá. „Jako neústavní to stoprocentně napadáno bude. Po dobu řešení těchto sporů to tedy jak ČEZu, tak i dalším společnostem, které tuto novou normu obratem využijí, nepřispěje k jejich právní jistotě,“ upozornil Kališ.

Spory mohou trvat řádově roky a valné hromady napadených firem tak mohou být podle něj paralyzovány.

Petr Bezouška, který byl členem legislativní rady vlády do dubna letošního roku, také považuje úpravu zákona stále za spornou, i když v ní vláda nedávno udělala změny. Ani podle něj by se neměla pravidla pro rozdělení s vytěsněním akcionářů z jedné části společnosti tak výrazně lišit od pravidel pro klasické vytěsnění nebo-li squeeze-out z celé firmy.

Rozkolísání na burze

Ústavní soud se již jednou zabýval právě i tímto obecným vytěsněním a potvrdil, že deset procent akcionářů ve firmě je již tak malý podíl, že stejně nemohou nic ovlivnit, a proto nemohou být při vytěsnění za spravedlivou cenu nijak kráceni na svých právech.

Nyní ale podle Bezoušky nastává nová a jiná situace. „Vlastně se ptáme, jak nízko pro vytěsnění může ta hranice jít. Ve většině států je to těch 90 nebo 95 procent. U nás teď podle té novely má být 75 procent. Když si to dopočítáte, tak zjistíte, že když přijdou na valnou hromadu opravdu jen ty dvě třetiny akcionářů, tak může většinový akcionář i s těsnou většinou 51 procent zacházet s tou minoritou způsobem, který je v rozporu s ochranou vlastnického práva. Protože takto velká minorita už není jenom něco pasivního, že by nemohla mít právo spolurozhodovat,“ upozorňuje Bezouška.

Čtěte také

Loňský zisk ČEZu by měl stát použít na vykoupení menšinových akcionářů, myslí si poslanec Kolovratník

Podle zdrojů blízkých státní správě, s nimiž měl Český rozhlas možnost hovořit pod podmínkou anonymity, by mohl nový zákon také rozkolísat některé další společnosti na burze nebo vyvolat u zahraničních akcionářů pokusy o mezinárodní arbitráže kvůli možnému porušení dohod o ochraně jejich investic. Tyto informace podle zmíněných zdrojů také mělo vedení ministerstva spravedlnosti k dispozici.

Bezouška má podle svých slov informace, že navíc tato sporná úprava v zákoně nepochází z dílny ministerstva spravedlnosti. „Jak znám ty legislativce, kteří jsou opravdu velmi kvalitní, tak věřím, že by se takového lapsu nedopustili,“ uvedl.

Podle ministerstva spravedlnosti je ale nová úprava zákona v souladu s praxí ve většině zemí Evropské unie. A naopak požadavek na devadesátiprocentní souhlas akcionářů při rozdělení podle mluvčího Řepky patří k výjimkám.

Jak to mají ve zbytku EU?

„V podrobnostech lze odkázat na rozsáhlou studii EU. Jinak pro nás nejbližší soused, u kterého se často v legislativně inspirujeme – Spolková republika Německo – má právě oněch 75 procent. Dále pak lze zmínit Belgii a Polsko. Taková úprava tedy nijak nevybočuje z národních úprav ostatních členských států EU, jak plyne ze studie Evropské komise,” sdělil Řepka.

Čtěte také

Pavel Tykač: Budeme víc obchodovat a danit v zahraničí. V Monetě bych chtěl 20 procent

Studie, na kterou odkazuje, vznikla v roce 2018 a má téměř 7,5 tisíce stran. Zabývá se legislativou na ochranu minoritních akcionářů v členských zemích. Skutečně v ní lze nalézt konstatování, že pro změny právního zařazení společnosti, totožnosti nebo předmětu činnosti, pro fúze, konsolidace, dělení či likvidace firem ve většině zemí stačí tři čtvrtiny hlasů akcionářů na valné hromadě. 90procentní požadavek pro rozdělení firmy s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií je pak výslovně uveden pouze u Rakouska.

Problém ale je, že analýzy legislativy jednotlivých zemí většinou nešly do takových podrobností, jako je nerovnoměrné dělení firem. Povinnost mít 90 procent hlasů tak není uvedena ani u Česka, kde přitom platí dodnes. Obecnější zaměření studie potvrdil Českému rozhlasu také advokát Petr Kališ, který je ve studii uveden jako autor kapitoly o Česku.

„Studie měla za cíl obecné porovnání jednotlivých právních úprav. Nerovnoměrný výměnný poměr versus práva, která minoritním akcionářům náleží, tak ta studie, pokud si dobře vybavuji, neobsahovala,“ sdělil Kališ.

Čtěte také

Vláda vystupuje jako zákonodárce i jako akcionář v soukromé společnosti ČEZ. To nás děsí, říká minoritní akcionář Šnobr

Skutečná praxe je jiná pro tento konkrétní typ dělení společnosti podle Petra Bezoušky. „Díval jsem se do některých právních úprav, které mi jsou přístupné jazykově. Je to Německo, Rakousko, Itálie, Belgie, Dánsko, Švýcarsko a všude tam požadují pro tento typ rozdělení buď 90 procent všech akcionářů, anebo jednomyslný souhlas všech akcionářů,“ upozornil právník.

Podle minoritních akcionářů ČEZu se právě rozdělení s vytěsněním z nové části firmy chystá v této polostátní firmě. Premiér Petr Fiala z ODS už loni řekl, že vláda se chystá ovládnout elektrárny a posílit energetickou bezpečnost země.

Podle investora Michala Šnobra k tomu ale měla vláda zvolit zmíněný squeeze-out, jako to udělala ve Francii nebo jako to v minulosti dělali i ostatní minoritní akcionáři firem obchodovaných na burze, například O2 či Unipetrol.

Odkup 30 procent akcií v ČEZ by stát podle odhadu analytiků stál 200 až 250 miliard korun. Vyrovnání s minoritními akcionáři při rozdělení firmy, kdy by získali navíc akcie ve zbytkové firmě, může vyjít levněji.

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.