Dlaskův statek v Českém ráji představuje devět chodů na svátečním stole i vánoční magické praktiky
Za srdce Českého ráje bývá považován Turnov. A tři kilometry proti proudu řeky Jizery se nachází Dolánky u Turnova. Tamní Dlaskův statek je typickou ukázkou tradiční lidové architektury Pojizeří počátku 18. století. Nejznámějším majitelem byl Josef Dlask. Lidový písmák, dolánecký rychtář a novátorský hospodář se stal významnou postavou místní historie. A právě do jeho časů je situována nejen stálá, ale i vánoční expozice.
Její hlavní část se nachází ve světnici, kde u štědrovečerního stolu zasedla Dlaskova rodina. Na svátečním stole muselo být devět chodů, mezi které se ale počítala třeba i jablka či ořechy. Vše musela hospodyně nachystat předem, aby nemusela vstávat od stolu, protože jinak by se jí rozutekly slepice.
„Večeře začínala podáním krajíčku chleba, který podával hospodář. Pak v našem regionu následovala houbová polévka, hubník, peciválky a někdy se objevovala kaše,“ vypočítává Vladimíra Jakouběová z Muzea Českého ráje v Turnově. Na stole bývala také štědrovnice, tedy vánočka, či vrkoč. A i když byl Štědrý den ještě dnem postním, nechyběla ani štamprlička na zahřátí.
K období Vánoc patřily také magické praktiky. Na Štědrý večer to bylo třeba pouštění skořápek po vodě nebo lití olova. Tomu se věnovaly hlavně ženy a nechyběly u toho děti. Hospodáře zajímalo hlavně, jaké bude počasí a jaká bude úroda v příštím roce. A tak se věnoval třeba věštění z cibule.
K předvánočnímu času patřilo také předení, které mohou návštěvníci vidět v patře Dlaskova statku. Toho se účastnila řada žen, nechybělo občerstvení a na přástky chodili i muži, kteří si ale jenom povídali. A také mládež, pro kterou to byla možnost k seznámení. Vše ale muselo skončit na svátek sv. Lucie. Od té chvíle se hospodyně věnovaly už jen přípravám na Štědrý den.
Na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova si nenechte ujít ani expozici Kolovrátek, stav i jehla, jejíž součástí jsou i zmiňované přástky. Expozice je věnovaná tradiční podomácké výrobě oděvů v Pojizeří. Uvidíte nejen hotový oděv, ale také všechny pracovní procesy od těch nejjednodušších, jako je pěstování a zpracování lnu a konopí, činění kůží, spřádání příze, česání vlny, tkaní plátna, bělení a barvení látek, až po vlastní šití oděvních součástek a jejich zdobení krajkou či výšivkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
