Dnes je fotbalový svět kluků jiný, ale chuť vyhrát je ve většině hráčů pořád, říká trenér Suchopárek
V Janu Suchopárkovi koluje horká krev a on je tomu rád. „Možná se to věkem trochu zklidnilo, ale spíš tak, že už nedoběhnu k hráčům, abych je mohl napomínat.“
Za reprezentaci nastoupil v 61 zápasech, zahrál si semifinále poháru UEFA a z roku 1996 má titul vicemistra Evropy. Sezonu 1995/1996 považuje za nejúspěšnější. „Vybojovat stříbro na mistrovství Evropy v Anglii byl bezesporu největší úspěch. Byl to splněný sen.“
Chuť po vítězství táhne pořád
V současnosti působí jako trenér reprezentace do 21 let. Naše liga je plně profesionální a je v ní i hodně cizinců. Podle trenéra šanci mají všichni, když budou dobří. „Představa je, aby hráčů do 21 let hrálo co nejvíc. Je nezbytné, aby nabírali zkušenosti v různých turnajích a adaptovali se na tvrdší hru. Z mýho pohledu můžeme být spokojený,“ hodnotí trenér.
Čtěte také
Hráče si vybírá prostřednictvím spolupracovníků. „Hodně komunikujeme s klubama. Máme videozáznamy, statistiky. Ale jezdím se na ně dívat i osobně. A zvlášť na hráče, o kterém nejsem úplně přesvědčenej, tak se na něj jedu podívat i víckrát. To portfolium hráčů, které máme pro 21, je 80 hráčů na různých pozicích.“
Hráči dostávají i různé testy. „Teď už se dělají víc ve spolupráci s psycholožkou. Nahrazují teambuildingové akce, hrajeme i hry. Myslím, že kluky to baví.“ Otázky v testech jsou různé a týkají se i sourozenců a domácího prostředí.
„Když jsem měl mladší kluky, tak jsem se třeba ptal na to, co má nejradši k jídlu, jaký předmět ve škole ho baví a který nebaví, jaká holka se mu líbí a tak. Je důležitý vědět i tyhle věci, dají se pak lépe motivovat. Dnes je to sice úplně jiný svět, ale ta chuť vyhrát je ve většině hráčů pořád.“
Buldok ve mně pořád je
V Janu Suchopárkovi koluje horká krev a on je tomu rád. „Možná se to věkem trochu zklidnilo, ale spíš tak, že už nedoběhnu k hráčům, abych je mohl napomínat. Jinak zrovna minulý týden mi ujely nervy. Každý v sobě má nějaký charakter, který se moc nemění,“ myslí si trenér. „Takže pořád v sobě mám toho čerta. Ale asi kdybych neměl takovou povahu, tak bych to nedotáhl na takovou úroveň. Ten buldok ve mně je, i jako v trenérovi, a dostal mě tam, kde jsem dnes. A já jsem spokojený.“
Ostatně za svůj úspěch považuje život, který žije. „Mám kolem sebe lidi, který jsem si mohl vybrat, a jsou se mnou doufám taky spokojený. Já to tak cejtím.“
Jak se připravuje s reprezentací na mistrovství Evropy, už má v hlavě sestavu 21? Čím si vysloužil přezdívku ‚psychopárek‘? Jak jako slávista hodnotí působení Jindřicha Trpišovského ve Slavii? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka