Do tajemné zahrady Květnice na pražském Petříně vejdete bránou jak od Jiřího Trnky
Vstupní brána do Zahrady Jiřího Trnky. Vybavil se vám ten obrázek? Podobně na vás zapůsobí vchod do zahrady Květnice na pražském Petříně. A pak i celá zahrada. Tajemná, romantická, uklidňující.
Trvalková zahrada vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad v letech 1935 až 1937. Je tedy poměrně mladá. Tehdy ji vytvořili na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků.
Do zahrady můžete vstoupit pouze z jednoho místa, kovovou branou, kterou objevíte nedaleko Štefánikovy hvězdárny. Po zdech, do kterých je brána zasazena, se pne vistárie, plamének a další nádherně kvetoucí popínavé rostliny.
Zahrada je osázena především trvalkami a cibulovinami. A tak už brzy na jaře má svůj velký okamžik, kdy rozkvetou talovíny nebo ladoňky. Záplavu barev můžete ovšem v tom období obdivovat pouze z vyhlídkové terasy nad zahradou. Ta se pro návštěvníky otevírá až v dubnu.
A co vás v zahradě čeká dál? Barevný ohňostroj květů rododendronů a azalek, pivoňky, kosatce, v nejteplejších měsících na vás ze zelených keřů mrkají letničky. Na podzim pak zase astry. Zahradou Květnicí se můžete procházet každý den až do konce října, na noc se ale zavírá.
Kdysi zahradu krášlilo i jezírko s bronzovými plastikami Vodníka a Rusalky – druhé jmenované návštěvníci pro štěstí hladili zadeček. V 90. letech minulého století byla bohužel Rusalka odcizena a plastiku Vodníka (autorem obou byl sochař Vilém Amort) pro jistotu umístili do depozitáře Národní galerie.
Bílé lavičky jako pro princezny jsou tu stále a lákají k odpočinku. A v čem je tajemnost a romantičnost Květnice? Zejména v uzavřenosti, která vytváří intimitu. Rostliny, které už tu rostou nějaký ten pátek, jsou mohutné a plné života. V zahradě se můžete schovat před sluncem i před lidmi. Držet se za ruku a vyměnit si polibek. Ať je vám kolik chce let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí