Dokud budou nabídky, budu točit, říká herečka Věra Křesadlová
Věra Křesadlová se sice označuje za výtvarnici, řadu let se ale živila zpěvem a herectvím. Na jednom z koncertů amatérské bigbeatové kapely zaujala mladého Miloše Formana, který ji obsadil do slavného debutu Konkurs. Křesadlová ale ve fiktivním konkurzu opravdu uspěla a získala angažmá v divadle Semafor.
První hrou v Semaforu byla Zuzana není pro nikoho doma. V pozdějších letech vystupovala se Swing Bandem Ferdinanda Havlíka. Její atraktivní vzhled s přirozeným smyslem pro humor zapadaly do konceptu všednodenní poetiky, která byla charakteristická pro československou novou vlnu. Její největší filmovou rolí byla Štěpa z Intimního osvětlení.
„Když film po letech vidím, říkám si, jak je to hrozné, jak člověk stárne a jak to holt musí pořád táhnout dál.“
Hrála také postavu Celbové v Menzelově povídce Zločin v dívčí škole, studentku sochařství Zuzanu v Papouškově Nejkrásnější věk či milenku stranického funkcionáře v Jirešově adaptaci románu Milana Kundery Žert. V sedmdesátých ani v osmdesátých letech ve filmu až na několik málo výjimek prakticky vůbec neúčinkovala. Nadále však zůstala věrná Semaforu, v jehož souboru působila až do počátku devadesátých let.
„Herectví je jedinečný svět. Je hezké, jak se o vás starají, když dotočíte záběr, hned přes vás přendají kabát, abyste nenastydla. Jste mezi mladými lidmi. Člověk si pak nepřipadá tak starý a nevyužitý. Takže dokud budou nabídky, budu točit.“
V současnosti se Věra Křesadlová věnuje především výrobě originálních vitrážových lamp Tiffanyho metodou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka