Dolský mlýn v Českém Švýcarsku si zahrál v několika pohádkách

Průčelí
Průčelí

Na březích potoků a řek stávaly stovky vodních mlýnů. Většinu z nich odnesl čas. Jeden z těch, které dodnes odolávají, je Dolský mlýn na říčce Kamenici, na průsečíku tras z Jetřichovic, Růžové a Vysoké Lípy, v samém srdci Národního parku České Švýcarsko.

První písemná zmínka pochází z 16. století. Existují ale i pozdější velmi podrobné záznamy – například víme, že v dubnu roku 1647 bylo zaplaceno tesařům za pivo vypité při stavbě nového jezu. Dnešní půdorys a obvodové zdivo odpovídají velké barokní přestavbě z roku 1727, datování je dodnes pěkně čitelné nad vchodem.

Velmi často se přitom v těch tehdejších „fakturách“ objevuje slovo povodeň, po které byla vždy nutná velká oprava nebo zbudování zcela nového jezu. Poslední povodeň zasáhla Dolský mlýn v roce 2010 a zničila několik let práce nadšených zachránců. Tady se sluší provolat sláva současným „mlynářům“, jak brigádníky nazývá Natálie Belisová ze Správy Národního parku České Švýcarsko. Ta stojí od roku 2004 v čele záchranných prací a s láskou a nadšením nejen odkopává zeminu nebo čistí zdivo, ale také peče pro zachránce buchty.

Jak si Dolský mlýn našli filmaři

Zbytky po odstřeleném hotýlku

V roce 1952 objevili půvab Dolského mlýna filmaři – právě k tomuto mlýnu prchají princezna Krasomila s králem Miroslavem v pohádce Pyšná princezna. Škoda jen, že filmaři tenkrát nechali odstřelit hotýlek stojící naproti mlýnu, protože jim nezapadal do záběru.

Hotel i budova palírny svědčí o tom, že mlynářské řemeslo přestalo vynášet, naposledy se tu obilí mlelo v roce 1931. Hledaly se proto jiné zdroje obživy a můžeme-li věřit pamětníkům, pak ve 30. letech minulého století sloužil zdejší hotel i jako zábavní podnik s ženskou obsluhou.

V roce 2008 se u Dolského mlýna objevili filmaři hned dvakrát – točili tu pohádky Ztracený princ a Peklo s princeznou – tenkrát romantickou scenérii mlýna i jeho okolí ocenil i „oscarový“ režisér Miloš Forman, který si v pohádce Peklo s princeznou dokonce zahrál jednoho z čertů.

Nadšenci zachraňují Dolský mlýn už deset let

Národní park České Švýcarsko se před více než deseti lety rozhodl, že chátrající mlýn opraví. Přivolaný statik ovšem pronesl nelítostný ortel – mlýn je v tak havarijním stavu, že nepřežije zimu. S tím se ale Natálie Belisová nechtěla smířit a po odborné konzultaci se pustila do díla. Naštěstí se takových nadšenců našlo víc.

Pokračující práce na mlýnu v roce 2007

Musela se odkopat lety vodou nanesená zemina, musely se posbírat a vyvézt odpadky, očistit kameny, zpevnit a zakonzervovat zdivo. Pak ovšem přišla ničivá povodeň z roku 2010, která tu během pár minut sebrala výsledky několikaleté práce. I to ale nadšení zachránci překonali a ve své bohulibé činnosti pokračují dál.

Natálie Belisová se pustila nejen do odkrývání hliněných nánosů, ale také do průzkumu archivních materiálů a vytěžila z nich poutavý příběh „Osud jménem Dolský mlýn“. První vydání knihy už je rozprodané, výtěžek šel samozřejmě na konto Dolského mlýna.