Dominika Kolowrat Krakovská - zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek

1. květen 2012
Dominika Kolowrat Krakovská v Tandemu

Hostem Tandemu Jana Rosáka byla zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek JUDr. Dominika Kolowrat Krakovská, která vám například prozradila, jak vzpomíná na nultý ročník právnické fakulty nebo kde se seznámila se svým životním partnerem Františkem Tomášem Kolowratem.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den přeje všem posluchačům Tandemu Jan Rosák. Naproti mně už sedí usměvavá, krásná dáma. Její životní příběh je téměř románově pohádkový, i když běžný život této ženy má k pohádce zase daleko. Narodila se jako Dominika Perutková a její tatínek byl právník a vzdělaný muž. Ona šla v jeho stopách a vystudovala práva, i když celé své dětství hrála tenis, a to dokonce vrcholově. Jeden čas pracovala ve skladu obchodního domu Bílá Labuť a stala se manekýnkou, aby si přivydělala. Po studiu pak nastoupila do advokátní kanceláře a pracovala jako advokátka. Potom potkala jeho a svět se změnil. Vypadal růžově, aby vzápětí přišla rána, smrt přítele Tomáše Kolowrata. Život se zase otočil jinam. Každopádně pozvání do Tandemu přijala dnes zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek, paní doktorka Dominika Kolowrat-Krakovská. Dobrý den, vítám vás.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vylíčil jsem to aspoň z části pravdivě?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
No, úžasně, výstižně. Já jsem mile překvapena.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak doufám, že budete celou dobu ale ne překvapená, ale spokojená. Než se spolu ponoříme trochu do minulosti a samozřejmě také do současnosti, poprosím do režie o úvodní píseň.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je doktorka Dominika Kolowrat-Krakovská a, jak jsem říkal, narodila se jako Dominika Perutková. To je správně, viďte. V Praze?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
V Praze.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak zkuste trošičku zavzpomínat na to dětství, aspoň pár větami.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Tak narodila jsem se v Praze ve vinohradské nemocnici. Jak jste již říkal, můj tatínek byl doktor Jaroslav Perutka, maminka Františka Perutková, učitelka na základní škole v Praze 10. Mé dětství bylo velmi krásné, i když jsem se narodila v roce 1966 a za 2 roky poté tedy tatínek, který pracoval na barrandovských ateliérech jako dramaturg, musel do filmu odejít, tak nebylo to tak z hlediska politického tak úplně ideální. Nicméně já jsem hrála tenis, sportovala jsem, celé mé dětství jsem strávila na tenisových kurtech nedalekého tenisového oddílu Bohemians a tam začínaly mé první tenisové krůčky. Potom jsem se dostala.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Promiňte, kam až daleko jste to dotáhla v tom tenise?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Já jsem potom se dostala do tréninkového střediska mládeže v Motole, Slavia Vysoké školy Motol, kde se sdružovala tenisová naděje budoucí, reprezentace. Druhý nejvyšší oddíl byl na Spartě, kde byla Helena Sukový se svým bratrem. Takže byly jsme takový dvě centra nejvyšší výkonnosti těch tenistů, kde se předpokládalo, že nastoupíme dráhu profesionální. A taky jsme studovali Gymnázium Nad štolou, sportovní gymnázium na Praze 7, kde bylo vedle Slavia IPS a kde už naše reprezentace trénovala za účasti špičkových trenérů.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaký máte skóre s Helenou Sukovou?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Tak s Helenou jsem singla hrála v Přerově jednou, to mě velmi rozdrtila, to si pamatuju, to mi bylo asi 12 let. Ale potom jsem na pardubické juniorce proti ní hrála ve čtyřhře a to nám bylo 14, teda Helena je o rok starší, takže jí bylo 15 a prohrála jsem až 7:5 ve třetí sadě. Hrála Helena s Fukárkovou, tenkrát to byla vynikající tenistka taky. A tím pádem jsem skončila třetí na pardubické juniorce, protože Helena samozřejmě vyhrála. A my jsme zrovna měli takový těžký los.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale tak to je úžasný skóre. Tak můžeme pokračovat.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
No a potom jsem teda studovala Gymnázium Nad štolou, ale protože ještě nebylo tak kvalitní tenisové vybavení, jako je nyní a tolik se toho nevědělo o práci s tělem, co všechno musí sportovec dělat, tak mě onemocnělo zápěstí a byla to zrovna ta smůla, že jsem měla zánět šlach a mezi to se mi škřípnul nerv, což říkal náš tehdy významný neurolog, že je to skutečně jeden z mála případů, jednoho z tisíců, kdy se taková komplikace stane. A bohužel ten skřípnutý nerv už se nikdy nevyléčí do stavu úplně zdravého, takže ta vrcholová kariéra musela ustoupit stranou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže jste se musela rozloučit s vrcholovým tenisem a nastoupila jste vrcholovou advokacii.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
No, spíš jsem tak hledala, co asi bych tak mohla dělat dál. Tatínek právě předpokládal, že půjdu studovat Fakultu tělesné výchovy a sportu. Tam samozřejmě šli skoro všichni moji kolegové, šli studovat FTVS.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebo insťák.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Nebo insťák. Nebo šli ještě na ekonomickou školu. A já jsem se rozhodla na práva. Přiznám se, že taky z toho důvodu, že jsem neuměla moc matematiku, s tou jsem vždycky trošku bojovala, tak jsem hledala obor, kde teda se s matematikou nesetkám, a tak jsem se rozhodla pro práva. Ale vím, že tatínek mi říkal, že to bude hodně těžký se dostat na práva, když nemůžeme zatrhnout tu správnou kolonku. Ale já jsem přesto prostě se rozhodla, že to zkusím a zkoušela jsem to až na třetí pokus, ale nicméně se povedlo.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nadační fond Kolowrátek. Zní to velice hezky, skoro až pohádkově. Je i historie Kolowrátku opravdu pohádková?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Tak já se přiznám, že ten název Kolowrátek, když jsem zasedala se členama budoucí správní rady Nadačního fondu Kolowrátek, jsme přemýšleli, jak by se měl jmenovat nadační fond a zkoušeli jsme různá jména, různé názvy. A jeden z mých kolegů říkal: No, tak proč vlastně, když jsou to Kolowrat Krakovští, tak proč ne Kolowrátek? Heslo Kolowratů je věrně a stále historicky, tudíž se opakuje, tak ten Kolowrátek by nebyl špatný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to je symbol opakování se.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Tak napřed to bylo tak v žertu, ale já jsem říkala, počkejte, počkejte, to ne v žertu, to je úžasný. Já myslím, že Kolowrátek je přesně to, co to vystihuje - věrně a stále - pokračujeme v rodové tradici, pokračujeme v tom, na co předci Kolowratů navazovali už od svých předků. A my v moderním dnešním státe Kolowrat -Krakovští potomci tady stále jsou, tak budeme pokračovat i my nadále, tudíž tedy Kolowrátek.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak řekněme si teď, čím se Kolowrátek zabývá.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Já bych se ještě jednou vrátila k založení Kolowrátku, protože jsem ho založila u příležitosti 65.výročí narození mého životního partnera Františka Kolowrata-Krakovského. A shodou okolností to bylo i ve stejný den, kdy jsem podepsala aktualizovanou nájemní smlouvu s Národním divadlem na dobu 20 let na pronájem Kolowratského paláce za 1 korunu ročně. Takže to byly dvě takové symbolické události v jeden den. A já bych řekla, že my jsme se především rozhodli už, to bylo i přání Františka Tomáše, abychom se převážně věnovali dětem a mladým lidem, kteří nemají tu možnost a ten finanční potenciál k tomu, aby mohli buď svůj talent dál tříbit a dál se vzdělávat, protože k tomu nemají finanční prostředky, anebo abychom pomáhali těm dětem, které jsou nějakým způsobem handicapované a buď jsou samy, anebo jsou v tíživé sociální, rodinné situaci, kdy rodiče jim nemohou pomoci. Takže, spíš se zaměřujeme na ty projekty, kde můžeme pomoct buď handicapovaným dětem nebo mladé, talentované mládeži.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak vyhledáváte ty adepty pro vaši péči?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Přiznám se, že jsme oslovováni, že než bychom vyhledávali, oslovují nás. Dostáváme písemné žádosti, e-mailové žádosti, telefony a na základě toho vždycky na zasedání správní rady rozhodujeme, komu pomůžeme, v jakém rozsahu a co jsme vlastně schopni pro toho žadatele udělat. Samozřejmě někdy dostaneme i žádost třeba na uspořádání i sbírky, veřejné sbírky, abychom pomohli někomu, kdo se dostal do skutečně tíživé situace, že si neví rady kudy kam. My máme pro ty účely zřízeno i konto, protože je totiž trošičku v rozporu to, že když ta situace nastane a je potřeba ji okamžitě řešit, tak když takové konto neexistuje, trvá několik měsíců, než se ho podaří založit a zřídit a uvést do provozu. Tak pro tyto účely my takové konto máme a pomohli jsme třeba nedávno panu Vrňákovi, který se dostal, bylo to i v televizi ta kauza, že mu hrozila exekuce, on byl na vozíčku upoután a žil s maminkou. Jeho tatínek se zadlužil natolik rozvedený, že veškerý ty dluhy přešly i na tu rodinu a on by musel opustit dům, ve kterém žil, který měli přestavěný pro vozíčkáře. A my jsme na základě té veřejné sbírky, která měla velký ohlas, ještě jednou děkuju všem, kteří nám přispěli, tak se nám ho podařilo zachránit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy pomáháte finančním způsobem.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Pomáháme především finančním způsobem, ano.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doktorka Dominika Kolowrat-Krakovská, dnešní host Tandemu, kromě jiného, jak jsme právě před chvilkou slyšeli, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek. Než se ovšem dostala k téhle té činnosti a než vůbec se dostala k tomu, aby nosila toto jméno ještě jako Dominika Perutková studovala práva. Když jste práva vystudovala, teď to nedokážu příliš zasadit do toho času. Jak to bylo s tím, co jsem tady taky říkal, že jste pracovala v Bílé Labuti, dokonce přímo ve skladu? A tam ale, pozor, jste začala dělat manekýnu.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Ano, to je pravda.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo v téhle době?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Ano, ano, to bylo v této době. Já jsem po maturitě, když jsem se pokoušela dostat na právnickou fakultu, byla také v nultém ročníku. Pracovala jsem v menze s mými kolegy u mytí nádobí, dokonce u toho černého nádobí. Jelikož menza vařila pro několik vysokých škol, tak tam byly hrnce, kam se vešel prostě celý člověk, tak to byla docela taková tvrdá škola života.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl váš nultý ročník na právech?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Ano, nultý ročník na právech, kdy jsme začínali ráno v 6 hodin, v půl třetí po obědech byl konec. A přiznám se, že jsme byli tak unavený, že jsme přišli domů a často jsme si lehli a byli jsme úplně z toho vedle. Ale nultý ročník měl jednu výhodu, že jsme jednou nebo dvakrát týdně mohli chodit na právnickou fakultu na přednášky a tam nás vlastně připravovali k tomu, abychom složili přijímací zkoušky a připravovali nás k tomu, co se studuje na pedagogické fakultě, takže to bylo pro nás všechny vlastně úžasně zajímavé. Ale taky zajímavé z toho důvodu, že jsme si zkusili, co to je těžká a tvrdá práce a jakou radost jsme měli, že jsme mohli jít do té školy a studovat, že si opravdu člověk vyhodnotil, co je v životě, co by chtěl dělat, co je pro něj důležité.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, kde jsou ty hodnoty pravé. Jak to bylo s tím vaším předváděním jako manekýnka? To bylo po?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Ne, to už bylo po maturitě, kdy jsem šla s mojí kamarádkou na konkurz do Obchodního domu Kotva, kde hledali nové manekýnky. Já jsem jí tam šla více méně jako doprovodit, jenomže tak říkala i ta paní, která vybírala, tak vy pojďte taky, co tam sedíte. Tam bylo plno v té restauraci nahoře dívek, až nás tak postupně vyselektovali, že zbylo posledních 10. No a my jsme samozřejmě říkali, my chceme jít studovat, my to nebudeme dělat jako práci. A oni říkali, to je v pořádku, ty přehlídky jsou jenom odpoledne, můžete studovat i pracovat, to zvládnete. A tím to začalo. A potom já jsem samozřejmě, když jsem chodila do tý menzy, nebylo tolik času a nebylo to tak důležité, spíš ta škola, takže jsem to tak trošku na nějaký čas opustila. Ale když se mi nepodařilo na ta práva dostat a pochopila jsem, že budu skutečně muset jít k nějaké té profesi, kde budu mít to doporučení od těch správných činitelů, tak tam byla zase v Obchodním domě Bílá Labuť bylo předváděcí centrum a já, když jsem se tam ocitla, jsem se přišla zeptat, jestli vlastně, když už jsem byla vybraná v té Kotvě, bych si nemohla přivydělat odpoledne, když mi tady skončí práce. A byla tam vynikající kolegyně Hanka Kadeřábková.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hanka Kadeřábková, tak tu já dobře znám. To souhlasím.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Je to úžasná dáma, kterou já mám strašně ráda, jako druhá maminka moje, která říkala samozřejmě, ty se mi typově hodíš a tím to všechno začalo.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spolu s paní doktorkou Dominikou Kolowrat-Krakovskou se podíváme teď mezi klasiky českého humoru a ta naše procházka nebude zase až tak dlouhá, protože v podstatě hned ta první obří socha nás zaujala, tedy co nás, mého dnešního hosta, paní doktorku zaujala tak, že se u ní zastavíme. Vlasta Burian si myslím, že to je opravdu obr.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, vynikající dva komikové, ale i herci. Strašně ráda na ně vzpomínám a už v dětství jsem velmi ráda s tatínkem sledovala filmy pro pamětníky a vždycky jsem se nemohla dočkat, až uvidím tyhle dva herce v úžasných filmech Přednosta stanice, Tři vejce do skla, U pokladny stál. Úžasné. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, tak zmínila jste Přednostu stanice. Můžeme dát tenhle film?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Určitě, ráda. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem velice rád, to je moje oblíbená a zrovna tahle scéna je nádherná.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem Tandemu je dnes doktorka Dominika Kolowrat-Krakovská. Jak už jsem tady několikrát řekl, narodila se jako Dominika Perutková. Kdy jste tedy, paní doktorko, získala toto jméno Kolowrat-Krakovská, tak to bylo samozřejmě po vašem partnerství s Františkem Tomášem Kolowratem. A kde jste se vlastně seznámili? Jak k tomu došlo?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
My jsme se seznámili v divadelním klubu kolowratského paláce na Silvestra roku 1992 po představení silvestrovském, kdy se herci a jejich hosté scházeli dole v divadelním klubu, aby si ještě popřáli veselého Silvestra. A na to odpoledne tam přišel Tomáš Kolowrat. Já jsem tam seděla u stolu, všichni čekali, že pan Kolowrat přijde. Zvali ho k sobě, aby si sedl, aby si popovídali. A Tomáš přišel a sedl si vedle mě. Já jsem ani pořádně nevěděla, kdo je ten pán, přišel takový vysoký štíhlý muž, takový charizmatický, že když vstoupil do místnosti, někdo přišel. Ale skutečně poprvé v životě jsem ho viděla, nevěděla jsem, o čem tedy máme spolu hovořit. Ale přicházeli všichni okolní hosté, zdravili se s ním, vítali, povídali si, takže tak jako byl člověk vtažen do hovoru. Ale asi po hodině jsem se sebrala, rozloučila jsem se, že už budu odcházet, že samozřejmě tam uzavřená společnost a já už pofičím za svými přáteli, kde jsme měli slavit Silvestra. A Tomáš se zvednul a říkal: Já vás doprovodím. A vyšli jsme spolu ven. On říkal: Já půjdu na taxíka, až vás vyprovodím a nechám se odvézt na Barrandov. A já jsem parkovala u univerzitní knihovny na parkovišti, měla jsem takového malého fiátka 126P a říkala jsem, no tak já parkuju tam kousek cesty, tak jestli mě teda doprovodíte. Tak jsme tam kolem Rotta prošli a teď jsme stáli u toho mého malého auta, on se hrozně zajímal, co to je za auto, protože myslím, že takové neviděl. Teď ale samozřejmě nikde nikdo, já říkám, počkejte, ale to byste asi taxíka tady nesehnal, tak víte co, já to stihnu, ještě vás odvezu domů na Barrandov. Zval mě dál, že mě představí tatínkovi. Já jsem říkala, nezlobte se, ne, já už opravdu musím jet, já jsem ráda, že jsem vás mohla odvézt, pozdravujte tatínka a mějte se hezky, na shledanou. A už jsem nepředpokládala, že prostě někdy se uvidíme. No a druhý den jsem měla telefon na Nový rok, že teda by pan Kolowrat mě rád pozval k sobě na Barrandov, aby mě teda představil tomu tatínkovi, že chápal, že se to na toho Silvestra nehodilo. Tak já jsem tedy přijela odpoledne na Nový rok pozdravit, se seznámit s tatínkem. A bylo to takové velmi zvláštní, protože ten dům, který tam tedy dnes už nestojí, byla to dřevostavba, jak jsem posléze zjistila, postavená z továrny pana Jindřicha Kolowrata na Dianě, kdy stavěl takzvané dřevostavby Kolowrat. A tento dům byl jako pilotní dům postavený na barrandovský skále, který chtěl nabízet v období první republiky střední a vyšší střední třídě, aby se ty domy stavěly jak doma, tak i třeba jako svá venkovská sídla. A historii měl ten dům, že když přišli fašisti, zabrali ho fašisti a po roce 45 v roce 48 ho zabrali, zase zabralo ministerstvo vnitra, které ho poté v roce 91 Kolowratům předávalo. Takže v tom domě se vystřídali velcí páni, historie jím proběhla. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem chtěl říct, že tím domem procházela historie.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Ano, určitě, v každém případě. Takže ten dům ještě v roce vlastně už 93, to bylo na Nový rok 1993, byl takový trošku ponurý, žádné zvláštní úpravy se tam nekonaly. Tak to bylo takové jako tajemné i to vstoupit do toho domu a seznámit se právě s tou historií, jelikož ten dům dýchal, genius loci tam byl a ještě s takovýma dvěma významnýma pánama.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S doktorkou Dominikou Kolowrat-Krakovskou se to tak hezky povídá, respektive poslouchá se to spíš, ale já teď nevím, na co se ještě soustředit, abychom vůbec stihli to podstatné. Čili, podstatné je samozřejmě to, že jste se s vaším přítelem Františkem Tomášem Kolowratem seznámili, pak jste spolu tedy hodně dlouho žili. Máte, jestli se nepletu, dvě děti. Ale protože jste nebyli sezdáni, tak v podstatě k tomu, že se dneska jmenujete Kolowrat-Krakovská, došlo takovým zvláštním způsobem. Ale to zase trošku předbíhám, protože bych rád zase si popovídal o vašem příteli, o samotném Františku Tomášovi, který byl neskonale úžasnou osobností, velice zajímavou, zvláštní. Byl například léta v Hollywoodu kameramanem, což by vydalo na celý pořad, si myslím. Teď si musíme popovídat určitě ještě o současnosti Kolowrátku. Tak možná Tomáš František, respektive František Tomáš něco o něm zajímavého.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Tak František Tomáš Kolowrat-Krakovský se narodil v roce 1943. Zajímavé je, že se narodil do kolowratského paláce na Ovocném trhu. A své dětství tam také strávil. Dodnes tam máme nájemníky, kteří bydlí a kteří vzpomínají na to, jak viděli malého Tomáše hrát si na dvorku v Kolowratském paláci.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to možný?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Ano, představte si, ještě dosud ta paní žije. Vyprávěla mi to. A jelikož Tomáš byl pátý, nejmladší z pěti sourozenců, tak v roce 1948, kdy rodina odešla do emigrace, mu bylo 5 let, tak jako jediný z dětí neabsolvoval žádnou českou školu, tudíž češtinu měl dochovanou díky mamince, která stále mluvila na své děti česky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak mluvil česky? Dobře? 

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Mluvil česky velmi dobře. Jediný - s písemným projevem měl trošku problém, tak se do něj ani tak moc nepouštěl. Ale člověk se nemůže divit, protože do školy nikdy nechodil. Ale velmi dobře mluvil česky, velmi dobře rozuměl a já si myslím, že byl velmi schopný a šikovný na jazyky, protože uměl výborně francouzsky, dokonce byl i zván do nejvyšší společnosti francouzský ambasády francouzský atašé, který měl velkou radost, že si může promluvit s nějakým ze svých hostů ve svém rodném jazyce. Takže uměl španělsky, což říkal, že na Miami skoro všichni musí umět, protože je tam hodně španělsky mluvících občanů. Takže byl i velmi talentovaný na jazyky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale jak se stalo, že byl kameramanem, dokonce léta kameramanem v Hollywoodu?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
On fotografoval, fotografoval a přes fotografování ho to přivedlo, že by mohl zkusit pracovat s kamerou. Vím, že mi vyprávěl, že rok absolvoval jako asistent kamery u jednoho velmi šikovného kameranama, snažil se všechno okoukat, všechno naučit. Postupně dostával možnost zkoušet si to i sám a tak se vypracoval, že se skutečně stal jedním z vyhlášených kameramanů v Hollywoodu a takřka 30 let nosil kameru na rameni. Taky říkal: Mám trošku skoliózu, jak jsem pořád nosil tu kameru těžkou. A hrozně ho ta práce naplňovala a bavila a byl v ní velmi šťastný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
U nás nikdy nekameroval žádný film?

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
U nás nekameroval žádný film, ale miloval fotografování a od narození naše děti neustále fotografoval při jakékoliv příležitosti. Líbilo se mu, když to lidi nečekali, nebyli připravení. Takže fotografie, to byla jeho velká vášeň, velké hobby.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak bohužel v roce 2004 zemřel František Tomáš a vy jste ovdověla. A teprve potom jste se tedy stala.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Já jsem vlastně převzala správu veškerého rodového majetku po Tomášovi, protože máme spolu dvě děti, syna Maximiliána, dceru Francescu a oni jsou legitimními nástupci a dědici veškerého majetku rodu Kolowrat-Krakovského.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste jaksi dobrovolně, i když jste nemusela, ale určitě ráda jste převzala jméno.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Tak já jsem jako jediná z těch spolupracovníků byla doktorka práv, takže právnické vzdělání, které pro tu profesi je nezbytné a velmi nutné, takže jsem splňovala ty předpoklady. A samozřejmě jako maminka a matka jsem s velkým zaujetím, kdy já to beru jako poslání, že já jsem ten důležitý bod, který vyplní prostor mezi Františkem Tomášem a mými dětmi, než budou plnoleté nebo dospělé a ujmu se správy rodového majetku. A z toho důvodu jako ten důležitý most, který tvoří mezi Františkem Tomášem a mými dětmi jsem i přijala jméno Kolowrat-Krakovská. Musím přiznat, že to bylo i na přání Tomáše, protože když jsme věděli, že už je nemocný, že možná nebude dlouho trvat než odejde a řešili jsme i tu možnost sňatku a vzít se, tak věděla jsem, že to je tak stresující a vyčerpávající, že to nebudeme podstupovat, protože není důvod, není proč, všechno jsme měli vyřešené a domluvené tak, jak by to mělo pokračovat i nadále. A zajímavé je, že i Tomáš si přál, aby, když se Francinka vdá, dcera, aby si ponechala jméno Kolowrat-Krakovská. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě si stihnout ještě v dnešním rozhovoru v Tandemu s doktorkou Dominikou Kolowrat-Krakovskou benefiční koncert, který proběhl, jestli se nepletu, 31.března vašeho Kolowrátku. Tak na závěr bychom si nechali povídání alespoň o tom.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Tak 31.března letošního roku ve Stavovském divadle byl benefiční koncert Nadačního fondu Kolowrátek, který byl i u příležitosti 115.výročí narození dědečka mých dětí, hraběte Jindřicha Kolowrat-Krakovského. Záštitu nad tímto koncertem nám poskytl ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády pan Karel Schwarzenberg, za což mu rodina velmi děkuje. Úžasné je, že na benefičním koncertu vystoupila Dagmar Pecková, vynikající naše umělkyně, která přijala naše pozvání, vynikající violoncellista Jiří Bárta, který už vystoupil na druhém benefičním koncertu Nadačního fondu Kolowrátek, a Komorní filharmonie Pardubice pod vedením šéfdirigenta Marko Ivanoviče, kterého já osobně také velmi dobře znám, je to úžasný a báječný člověk. Co bych chtěla podotknout, je, že všichni účinkující vystoupili bez nároku na honorář a tím významně podpořili benefici nadačního fondu, protože vstupenky, výtěžek vstupenek byl poskytnut pro charitativní účely Kolowrátku. Ještě bych chtěla poděkovat i Národnímu divadlu, protože Národní divadlo nám poskytlo Stavovské divadlo pro účely benefice jenom za nezbytně nutné náklady, tudíž jsme nemuseli platit žádný nájem a skutečně nám výtěžek velmi pomohl pro naši charitativní činnost.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak Národní divadlo vám to vrací. Vy jim zase půjčujete Kolowrat za korunu. Přeju vám, paní doktorko, aby se vám tahle ta činnost velice bohulibá stále dařila, ať se daří i vaší rodině a vůbec ať to vzkvétá dobré dílo.

Dominika KOLOWRAT-KRAKOVSKÁ, zakladatelka Nadačního fondu Kolowrátek
--------------------
Děkuju mockrát za přání a děkuju všem mým spolupracovníkům, kteří nám s Kolowrátkem pomáhají, ale i všem partnerům a všem přátelům, kteří nám přispívají. Děkujeme. Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Reprízováno 11. září 2012 a 16. července 2014.