Dominova skála na Sokolovsku je posel ze dna praoceánu. Liší se na první pohled

13. únor 2018
Česko – země neznámá

Abyste se seznámili s vyvřelými horninami na dně hlubokých oceánů, vůbec nemusíte putovat do exotických krajů. Nedaleko Nové Vsi na Sokolovsku totiž najdete skály, které kdysi dávno vyvřely na dně prastarého oceánu. Na první pohled jde o zcela jiný kámen, než na který jste běžně zvyklí.

Na dně prastarého oceánu se vylévaly lávy, podobně jako to dnes známe například z Islandu nebo z Havaje. Později oceán ustoupil, ale vyvřelé horniny zůstaly mezi dvěma pevninskými krami. Původní horninou skalek u Nové Vsi byl podle geologa Petra Rojíka olivínovec. Postupně se hornina na povrchu rozložila.

Obsahuje hodně hořčíku a železa, niklu, vanadu, chromu a dalších prvků. Jde na naše podmínky o velice exotické složení mineralogicky a geochemicky. Roste tu proto flóra jinde nevídaná. Žádný běžný druh v tak přehořčíkovaném prostředí nevydrží.

A právě zdejší specifické rostliny studoval a popsal československý botanik Karel Domin, po kterém nese skalka dodnes jméno. Hlavním zástupcem hadcové květeny je rožec kuřičkolistý, nenápadná kytička s drobnými bílými kvítky. Vykvétá v květnu a červnu.

Hadec našel i uplatnění v kamenictví

V 19. století se přišlo na to, že jinak nevzhledná hornina hadec je po vyleštění velice dekorativním kamenem. Z hadce jsou například obklady kamenů v nedalekých Mariánských Lázních. Nebo také vázy a křtitelnice. Leštěným hadcem je bohatě zdobený také interiér v kostele v obci Mnichov. Na Dominově skalce se naštěstí kámen pro dekorativní účely netěžil.

Kromě kapradin tu roste třeba rožec kuřičkolistý

Kromě vysokého obsahu hořčíku a železa objevíte v hadci také magnetovec. Pravdou je, že milovníky přírody tenhle pěkný kousek přírody vždycky přitahoval jako magnet. Ke skalce se nejlépe dostanete pěšky nebo autem od obce Nová ves. Raději ponechte auto v obci, protože u skalky není parkoviště.

autor: Pavel Halla
Spustit audio