Domovní znamení na domech Malé Strany v Praze vypovídají o jejich majitelích
Když se projdete historickým centrem Prahy a nebudete se dívat jen po vyložených památkách, jako jsou kostely a chrámy, ale prohlédnete si i běžné měšťanské domy, možná vás překvapí, kolik z nich má své vlastní domovní znamení. Podle nich se domům dříve také říkalo – například U Tří housliček, U Zlaté číše, U Dvou slunců nebo U Červeného beránka.
„Víme, že nejstarší z nich pochází z roku 1401. Ale většina znamení, která nás tady obklopují, pocházejí ze století šestnáctého. Vznikla totiž po požáru Malé Strany v roce 1541. Z té doby je také většina malostranských domů. Anebo jsou ještě mladší, barokní,“ říká Jaroslava Nováková, ředitelka sektoru odborné činnosti Pražské informační služby - Prague City Tourism.
Domovní znamení v minulosti vznikala především z praktických důvodů. Bylo třeba označit domy pro příchozí, ale také pro poštu. Ta byla poměrně pravidelně doručována už od 16. století. Obydlí v té době nebyla číslovaná, čísla přinesla domům až doba Marie Terezie, tedy druhá polovina 18. století. V té době se domoví znamení změnila v dekorace.
A podle čeho se lidé rozhodovali, jaké znamení bude zdobit právě jejich dům? Chtěli jím vyjádřit například své jméno, svoji profesi, cechovní příslušenství nebo zálibu. Anebo dát najevo svou moc a sílu – třeba znamením lva či medvěda.
Nejstarší pražské domovní znamení bývalo na domě U Stříbrné štičky, který se kdysi nacházel v Mostecké ulici. Mezi turisty patří k nejobdivovanějším dům U Tří housliček. A školní výpravy se vždy zastaví v Nerudově ulici před domem U Dvou slunců, kde „žil a svou literární činnost započal“ - jak se píše na pamětní desce - Jan Neruda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bylo to jako být v tornádu, říká ruský režisér o začátku války. Část jeho štábu zůstává v anonymitě
-
Banka nám může hrozit až insolvencí, úvěr jsme nepotřebovali, popisuje místostarosta Sokola
-
Tribunál v Haagu by mohl vydat zatykač na Netanjahua. USA a Izrael se tomu snaží zabránit
-
Nové serverovny i kontrola dodavatelů. Firmy i stát se připravují na nový zákon o kyberbezpečnosti
