Dotkněte se druhohor. Skalní útvary na vrchu Hostibejk zažily i dinosaury

Název vrchu Hostibejk se objevuje už v roce 1670 v archivu křížovnického řádu. Jde o složeninu dvou slov - Hosť a bejk. Hosť je staroslovanské vlastní jméno. Je to tedy Hosťův býk. A jak se Hosťův býk vzal v Kralupech? Je možné, že v době slovanského osídlení zde žil nějaký majitel chovného býka jménem Hosť, ostatně na vrchu je doložené slovanské pohanské obětiště.

Důležité je, že pokud se na Hostibejk vydáte dnes, čeká vás krásný zážitek. A navíc uděláte něco pro svou kondici. Na vrchol se z jedné strany dostanete po výstupu 187 schodů, anebo můžete zvolit příjemnou procházku po vrstevnici lesní cestou. Zalesněný kopec je vysoký 233 metrů a je upravený jako park.

Vrch Hostibejk, Kralupy nad Vltavou|foto: Markéta Vejvodová

Vrch je ale zajímavý i z geologického hlediska. Propojují se na něm tři vrstvy geologických útvarů. Základ Hostibejku tvoří starohory vzniklé před 2 600 miliony let. Na ně navazují prvohory skládající se ze svrchního karbonu vzniklého před 345 miliony let, které tvoří podstatnou část Hostibejku. Třetí geologický útvar, svrchnokřídová vrstva druhohor, vznikl ústupem moře, neboť před 136 miliony let se Hostibejk nacházel pod hladinou moře.

Můžete najít i zbytky mořské fauny druhohor

Jak stoupáte na vrch Hostibejk, můžete si v nižších polohách prohlédnout skály z geologické éry prvohor. Jsou hladké a tmavé. Na samotném vrcholu Hostibejku se pak tyčí podlouhlá pískovcová skála z druhohor, přesněji z období křídy. Pokud se na pískovcovou skálu zadíváte pečlivě, uvidíte jednotlivé vrstvy, které tu postupně vytvářela klesající hladina druhohorního oceánu. V horní části jsou jasně vidět klenuté oblouky, které tu vytvořily šplouchající vlny. A při troše pozornosti můžete v pískovci najít i různé zkamenělé mlže a jiné živočichy mořské fauny.

Až do roku 1902 byl Hostibejk pustým holým vrchem. Díky Zemědělskému a okrašlovacímu spolku pro Kralupy a okolí byl postupně osazován tak, aby na něm vznikl městský lesopark. V první polovině 20. století zde vlastním nákladem postavil kralupský architekt Anton Karban vyhlídkový altánek, ze kterého jsou nádherné výhledy na celé Kralupy.

Nad altánkem se nachází betonový bunkr připomínající válečné události. Byl postaven v roce 1938 jako tzv. protiletecká hláska, která měla sloužit k ochraně rafinerie. Jedná se o pozorovatelnu. O dní se otevírají další výhledy nejen na Vltavu a její krásný meandr, ale také na Říp, Mělník i část Českého středohoří.