Doudlebský zámek se pyšní unikátními renesančními sgrafity. Fasáda měla odpuzovat démony

27. červen 2018
Zámek v Doudlebech nad Orlicí  v zeleni zámeckého parku
0:00
/
0:00

Pozdně renesanční zámek v Doudlebech nad Orlicí na východě Čech se pyšní půvabnou sgrafitovou výzdobou na všech vnějších i vnitřních průčelích. Jedinečný je i tím, že si ho rod Bubnů nechal postavit v roce 1588 a jako sídlo mu zůstal po všechna staletí, s výjimkou období totality. Součástí zámeckého areálu je i raně barokní dvůr s krajinářským parkem.

Zámek je dominantou obce Doudleby nad Orlicí. Čtyřdílnou stavbu obklopují hospodářské budovy, které jsou ale v takové vzdálenosti, že vzhled památky nijak neovlivňují. Do areálu se podařilo přestěhovat dvě vzácné pískovcové sochy. "Mezi první a druhou zámeckou bránou je socha svatého Prokopa. Pod křídlem ďábla, kterého Prokop krotí a pak ho bude nutit orat, je vytesané datum 1730. Druhá socha na západní straně zámku představuje svatého Jana Nepomuckého," popisuje Jiří Slavík z Národního památkového ústavu v Josefově. Pozoruhodná je i první zámecká brána s raně barokní sochařskou výzdobou.

Doudlebský zámek nechal postavit Mikuláš z Bubna a Litic, který na konci 16. století založil zámky dokonce tři. V původní podobě se ale dochoval jen ten doudlebský. Nevelký zámek je dílem italských renesančních umělců. "Stavitelé na fasádě použili takzvaný kobercový sgrafitový vzor, tedy nekonečný vzor, na kterém se protínají kružnice, přímky a čtverce. Při bližším pohledu pozorovateli neunikne, že na některých místech to zedníkům trochu uteklo, jinde si udělali legraci a doplnili tam pár svých drobných znamení, která karikují vzhled průčelí," vybízí Jiří Slavík k zábavnému hledání.

Sgrafitová výzdoba je i součástí zámeckého nádvoří

Sgrafita se nacházejí i na pravoúhlém nádvoří s toskánskými sloupy, nad kterými se tyčí mohutné osmimetrové komíny. A i ty zdobí vyškrabávaná omítka. Na spodních stěnách nádvoří opět dominuje kobercové sgrafito, následují různé římsové prvky a v prvním patře to jsou pásy převážně rostlinné nebo ornamentální výzdoby. I tady návštěvník uvidí motiv mořské vlny, která na první pohled připomíná šnečí ulitu. Jak pod arkádou, tak i v patře vzor zakončují lunetové motivy.


Juraj Jakubisko tu natáčel Bathory

Dekor ve spodní části zdi zachycuje mořské vlny

Doudlebský zámek původně sloužil jako letní sídlo, později jako lovecký zámek. S přestávkou mezi lety 1948 a 1993, kdy památka chátrala, ho nepřetržitě vlastní rod z Bubna a Litic. Zámecký areál po restituci získala zpátky Eleonora Dujková spolu se svým bratrem Adamem. Dnes se o něj stará Eleonořin syn Petr Dujka. Do zámeckých komnat se postupně vracel nábytek od renesance až po 19. století, který v pokojích stával dřív. Zrestaurování se dočkaly stropní malby v zámeckých síních, tapety, podlahy i kaple. Návštěvníci si dnes mohou odpočinout v přízemní kavárně s krbem.

Jeden z mohutných zámeckých komínů vede od kachlových kamen, které patří k největším v Čechách a která si zahrála ve snímku Juraje Jakubiska "Bathory". Zatápělo se v nich tak, že do nich sluha musel z ochozu vlézt a uvnitř poskládat dřevo. Ve filmu se objevilo zámecké nádvoří s renesančními sgrafity i interiéry. Na některých záběrech je poznat doudlebský zámecký park. "Děj filmu se odehrává v době renesance a ze všech nabízených objektů nás zaujaly nejvíc právě Doudleby. Přesně odpovídaly mojí i architektově představě místa, kde hraběnka Bathoryová žila," řekl k výběru lokace režisér Jakubisko.

Otevírací doba
Duben, květen a říjen: So – Ne: 10:00–17:00
Červen a září: Út – Ne: 9:00–17:00
Červenec a srpen: Út – Ne: 9:00–18:00

Poslední prohlídka začíná hodinu před koncem otevírací doby.

Další informace hledejte na: http://www.zamek-doudleby.cz/