Dřevohostickou tvrz přebudovali na zámek. Později v něm byla i polepšovna

14. září 2016
Česko – země neznámá

Dřevohostický zámek na Přerovsku je ukázkou stavebního vývoje panských sídel v této oblasti. Z každé etapy se zde něco dochovalo, a tak návštěva současných prostor člověka provede od gotické tvrze přes renesanční zámek až po barokní správní středisko a novodobé využití areálu.

Počátky panského sídla v Dřevohosticích na Přerovsku jsou doloženy už ve 14. století. V roce 1368 se v listinách uvádí vodní tvrz. Její obrannou část tvořily kromě zdí zejména vodní příkopy, kam se přiváděla voda z řeky Moštěnky. Oblast kolem zámku bývala bažinatou půdou, a tak se základy tvrze i pozdějšího zámku musely vyztužit piloty a rohožemi spletenými z proutí.

Původními obyvateli tvrze byli pánové z Cimburka či Stošové z Bránic. Už v 15. století se majiteli zdejšího panství stali Žerotínové. Největší rozkvět přišel ale až s příchodem nejslavnějšího muže tohoto rodu – Karla Staršího ze Žerotína v roce 1590.

Vzdělanec své doby, moravský zemský hejtman, humanista a nadšený podporovatel Jednoty bratrské si Dřevohostice vyhlédl jako místo svého odpočinku. Z jeho popudu se tvrz v letech 1595 až 1617 přebudovala na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zajímavé je, že se dodnes dochovalo opevnění a také zčásti původní vodní příkopy. Stavbu prováděli Italové, kteří se podíleli na budování biskupské Kroměříže. Karel ze Žerotína jezdil do Dřevohostic odpočívat a diskutovat se svými vzdělanými přáteli.

Renesanční arkády byly v 19. století zaskleny

Strop jako svatební dar

Renesanční úpravy se dokončily těsně před Bílou horou, už za nového majitele zámku Jana Skrbeňského z Hříště. V letech 1649 až 1660 došlo k dalším přestavbám. Barokně byl upraven interiér zámku, na místě renesanční ohradní zdi vzniklo předzámčí a úprav se dočkala i zámecká věž. Štuková výzdoba stropu hudebního sálu v 1. patře je prý důkazem této přestavby. Pozoruhodné je, že tento strop byl svatebním darem majitele panství svému synovi, který si zde s novomanželkou vybudoval prostornou ložnici.

Původní čtyřhranné opevnění se čtyřmi nárožními baštami ztratilo postupem času svůj obranný význam a bylo částečně zbouráno. Na uvolněném místě vyrostl přírodně krajinářský park sbírkového charakteru. Zámek i s celým panstvím prodala v roce 1897 poslední majitelka, baronka Leonií Skrbenskou z Hříště obci Dřevohostice za 255 tisíc zlatých. Obec zde později zřídila pokoje pro výletníky.

Čtěte také

Roku 1902 v zámku vznikla „Ochranovna pro mládež zpustlou a mravně narušenou“, působící až do roku 1919, kdy ji vystřídala měšťanská škola, následně JZD a od roku 1961 sociální ústav pro mládež.

Přízrak Bílé paní

Od roku 2002 je zámek opět ve správě obce, která se jej snaží postupně renovovat a zpřístupňovat veřejnosti. Kromě dodnes obydlených bytů zde sídlí hasičské muzeum, pamětní síň olomouckého i pražského arcibiskupa Lva Skrbeňského z Hříště, výstava malíře a sochaře Jiřího Lendra. Kromě toho můžete narazit na výstavy týkající se historie městyse, informační centrum, kulturní centrum, obřadní síň a konferenční sál. V areálu zámecké zahrady se koná pravidelně Setkání dechových hudeb a další kulturní a společenské akce.

Původní opěvnění zámku se dochovalo jen na čelní straně a to včetně vodního příkopu

Místní tvrdí, že zámek má i svou nadpřirozenou obyvatelku. Nebo alespoň míval. Byla to bílá paní, původně zlá majitelka zámku, kterou zdejší poddaní prokleli, a ona pak po smrti musela strašit v zámeckých chodbách. Z úst jí prý šlehal oheň a v zubech držela klíč. Přízrak prosil návštěvníky, aby klíč vytáhli, většina ale vzala do zaječích. V takovém případě bílá paní volala, že musí čekat dalších 50 let na vysvobození. Už dlouho ji ale nikdo neviděl, takže se možná nějaký odvážlivec nakonec našel.

autor: kbz
Spustit audio