Druhá pražská defenestrace: Všichni tři úředníci pád z 20 metrů přežili

V březnu roku 1618 se v pražském Karolinu sešel sjezd protestantských stavů. Přijal protest proti soustavnému porušování Rudolfova Majestátu, tedy privilegia, které mělo garantovat náboženskou svobodu.

Delegace protest nesla na Pražský hrad, ale nepochodila. A tak ho poslala rovnou do Vídně. Žádala v něm o to, aby císař proti jednání úředníků zasáhl, a upozornila na to, že v květnu se bude konat další sjezd na stejné téma.

Císař Matyáš odpověděl nesmlouvavě a sjezd rovnou zakázal. Stavové ale sjezd neodvolali a rozhodli se jednat. 23. května 1618 došli ve velkém průvodu na Pražský hrad a dva nejvyšší představitele králova úřadu, Viléma Slavatu a Jaroslava Bořitu z Martinic, i s písařem Fabriziem vyhodili z okna kanceláře do hradního příkopu. Všichni tři pád z druhého patra Ludvíkova křídla Starého paláce přežili.

Lidé si pád ze skoro dvacetimetrové výšky začali vysvětlovat jako zázrak: prý úředníky zachránila sama Panenka Marie či andělské perutě. Podle jiné verze se v hradním příkopu válely spousty odpadků, takže úředníci padali do měkkého.

Správné vysvětlení je ale podle historiků to, že se muži skutáleli po prudkém svahu, což zmírnilo jejich dopad. Defenestrace odstartovala české stavovské povstání a potažmo i třicetiletou válku.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio