Druhý nejstarší gotický most u nás najdete v Dobřanech. Umí se bránit proti naplaveninám

26. červenec 2016
Česko – země neznámá

Starobylý most v Dobřanech na Plzeňsku překonává řeku Radbuzu už od poloviny 16. století. Celkem tříoblouková stavba je po přestavbě z 18. století zděná. Ani to ale mostu neubírá na romantice a malebnosti. Vysloveně mu to sluší ve společnosti okolní krajiny.

Ve svém jádru se most v Dobřanech skládá z kamenů, kvůli omítnutí je ale uvidíte pouze na vrchních dílech. Opravdu pěkné jsou tři mohutné oblouky a osobitý půvab mají také ohromné pilíře. Jejich ostré hrany pomáhají odrážet naplavené dřevo, které by mohlo vytvářet nebezpečnou hráz. Předvídavost se vyplácí, zvýšenou hladinu řeky most zatím vždycky přečkal bez úhony.

O mostě kolují legendy

Přes most údajně táhl i sám Jan Žižka nebo Prokop Holý se svými vojsky. Do současného barokního kabátu se dříve pozdně gotická stavba převlékla až v 18. století.

Most vede přes řeku Radbuzu

Kouzlo jí dodávají její křivé linie a skutečnost, že na levém břehu po směru toku řeky uhýbá doprava. Z jednoho konce tak nedohlédnete na druhý. Most je dlouhý padesát a široký téměř pět metrů.

Auta sem nesmějí. Most slouží výhradně pěším a cyklistům. Můžete se na něm proto zastavit a v klidu se kochat okolím - ať už jde o samotnou řeku Radbuzu, která na obou březích mizí v hustých stromech a křovích, nebo další nedaleké cíle.

Třeba směrem z města se můžete vydat na protější kopeček s lesoparkem zvaný Martinská stěna nebo při řece směrem na Plzeň po naučné stezce Údolím řeky Radbuzy s řadou zajímavých zastavení.

Opačným směrem, tedy do města, je to jen pár kroků na náměstí. Na něm najdete například unikátní kostel Svatého Víta, který má kulatý půdorys a dvojhlavý oltář.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.