Duslova vila v Berouně má atmosféru honosného rodinného sídla konce 19. století

3. únor 2017
Česko – země neznámá

Pokud se vám líbí styl honosných rodinných sídel konce 19. století a máte rádi umění, určitě si vychutnáte návštěvu Duslovy vily ve středočeském Berouně. V roce 1890 ji nechal pro sebe a svoji rodinu postavit významný berounský podnikatel Martin Dusl - majitel pily, průmyslník a mecenáš.

Chtěl vybudovat nejen pohodlné rodinné sídlo, velký důraz kladl i na jeho reprezentativní úlohu. Podle návrhu architekta Antonína Wiehla ji v novorenesančním stylu postavili stavitelé Jindřich Jechenthal a František Hněvkovský.

Za Martinem Duslem se do jeho berounského sídla sjížděli nejen významní podnikatelé té doby, ale často ho navštěvovali i přátelé z řad významných umělců a vědců. Mezi nimi i například Joachim Barrande.

Překrásná stavba byla v roce 1996 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR. V roce 2003 prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes v Duslově vile sídlí městská galerie a návštěvníci zde mohou vidět převážně díla současného výtvarného umění.

Ve vstupní hale jednopatrové vily jsou krásné kazetové stropy a pilíře. Mansardová střecha byla původně pokrytá břidlicí, kterou během rekonstrukce nahradil měděný plech. Ve sklepních prostorech byly kdysi nejen tradiční prádelna a kotelna, ale také stáje.

Nedílnou součástí vily byla zimní zahrada

K reprezentaci sloužilo především přízemí s vestibulem, čtyřmi pokoji, velkou jídelnou a kuchyní. Do prvního patra vedlo kamenné trojlomené schodiště, kde se nacházely dvě ložnice, dva pokoje, salon, šatna, záchod a předsíň.

Středověké hradby města Berouna

Stavba si naštěstí zachovala veškeré vnější i vnitřní architektonické detaily. Zvlášť bohatá a cenná je původní výzdoba interiérů, tj. štuková výzdoba, nástropní malby, dobové tapety, původní kachlová kamna, kovové a dřevěné doplňky a prvky.

Svou specifickou roli hrála v rámci vily rozlehlá zimní zahrada, umístěná podél západní části budovy. Velkou vášní manželky Martina Dusla bylo pěstování cizokrajných květin. Díky schodišti, které vedlo ze zimní zahrady přímo do zahrady venkovní, vznikal pocit, že květiny přirozeně přecházejí z domu do zahrady.

K soukromému pozemku patřila i část zachovalého středověkého městského opevnění. Martin Dusl se tedy mohl doma cítit skutečně bezpečně. Dnes jde o součást veřejných Pakostových sadů. Do okolí Duslovy vily jsou často umisťovány sochy z různých sympozií a návštěvníci si tak mohou vychutnat umění nejen uvnitř této architektonicky jedinečné stavby, ale také v okolních pečlivě udržovaných sadech.

Spustit audio