Dva domy, co se tvářily jako jeden. Radnice v Lounech vznikla zajímavým způsobem
Budova radnice v Lounech letos slaví 130. narozeniny. Majestátní palác na hlavním lounském náměstí byl přitom v době svého vzniku radnicí jen na půl. Druhá půlka patřila pivovaru. Díky společné fasádě ale vypadala tehdy nová radniční budova opravdu veliká a budila náležitou úctu.
Chtělo to novou radnici. Původní už úředníkům nestačila. Plánování trvalo dlouhá léta a potýkalo se s mnoha úskalími. Architekt Saturnin Heler měl v roce 1884 k dispozici parcelu na rohu lounského náměstí. Nebyla velká, a tak se zrodil zajímavý plán. Spojit navenek radnici se sousedním domem. Interiéry budou oddělené, fasáda společná. Radnice tak bude při pohledu z náměstí budit dojem velkolepého paláce.
Od věžičky nad vchodem vlevo bude skutečná radnice, vpravo zůstane dům patřící měšťanům s právem vařit pivo a bude v něm restaurace. „I odborníci větší než já se shodují na to, že to bylo velmi neobvyklé řešení,“ říká historik Jan Mareš, který budovou radnice pravidelně provází. Právovárečníci v domě s fasádou radnice hospodařili až do konce Rakousko-Uherské říše.
Další zvláštností je vnitřní uspořádání budovy. Spousta schodišť a spletitých chodeb v budově s půdorysem písmena C umožnila využít co nejlépe všechny prostory. Například v přízemí bylo vězení, které spojovalo utajené schodiště s patrem, v němž o osudu hříšníků rozhodovali ctihodní občané.
Aby nákladná stavba nezruinovala městskou kasu, domluvilo město předem pronájem dvou pater nové budovy. Jedním z nájemníků bylo okresní zastupitelstvo. Další patro patřilo spořitelně, která platila tučný nájem.
A zajímavý byl u lounské radnice i nápis nad vchodem. Stálo tam: JE NUTNÉ HÁJIT KRAJ A ŘEČ SVÝCH OTCŮ. Dnes až nacionalisticky znějící heslo odráželo postavení města v sudetském pohraničí. Na rozdíl od Žatce, Chomutova nebo Mostu byly totiž Louny výhradně českým městem a cítily se proto být povinovány bránit českost v kraji, který tradičně patřil německému obyvatelstvu.
V současnosti už nápis na radnici nenajdete. Ani restaurace už není v pravém traktu. Původně oddělené interiéry byly zceleny a městský úřad tak sídlí v celém domě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinec se zbraní v Litvínově? ‚Vím to od člověka, jemuž to řekl kriminalista,‘ tvrdí autor dezinformace
-
Noční vlci v Brně položili věnce k památníku Rudé armády. Na místě se setkali i s protesty
-
Po smrti Navalného je zřejmé, čeho je ruský režim schopný, říká právník politického vězně
-
Analytička o Dukovanech: Korejci tvrdí, že staví efektivně. Francouzi nabízí evropskou technologii