Egypt jsme si nevybrali, on si vybral nás, usmívají se čeští instruktoři potápění v Hurghádě
Stále více Čechů se usazuje u egyptského moře a důvody mají různé. Zatímco starší lidé si kupují v Hurghádě apartmány a užívají si důchod na sluníčku, mladí Češi tráví hodně času pod vodou, třeba jako instruktoři potápění. Potápěčská komunita u Rudého moře je totiž hodně mezinárodní a má také svůj vlastní životní styl.
Jachta s plošinou v zadní části, ze které vedou do vody sklápěcí žebříčky. Na palubě se na ramínkách suší desítky neoprenů, v policích čekají připravené hliníkové lahve se stlačeným vzduchem a v bednách spousta ploutví, závaží a dýchacích regulátorů. Tak zhruba vypadá svět potápěčů, instruktorů potápění a divemasterů v Hurghádě.
Čtěte také
Egyptská posádka lodi pomáhá potápěčům sundávat ze zad lahve a zouvat ploutve. Jako jeden z posledních vylézá z vody na palubu instruktor potápění Pavel Skružný. Ještě chvilku z něj crčí proudy vody.
Na pivo Čecha netřeba
„Egypt jsem si nevybral, Egypt si vybral mě. Ale rád bych u toho zůstal, dokud to půjde,“ usmívá se. Před lety tu pracoval jako delegát pro českou cestovní kancelář, pak ho ale chytlo potápění.
„Moji kamarádi jsou spíš Egypťané, takže chodím častěji do egyptských kaváren. Mám i egyptské kamarády, kteří pijí alkohol, takže jdeme na pivo. Zajdeme na něj i s klienty,“ popisuje Pavel.
„Ale ačkoli je tady v Hurghádě opravdu hodně Čechů a Slováků a stěhuje se jich sem čím dál víc, tak každý si spíš hledí svého. Nemyslím, že by se tu lidi z československé komunity scházeli. Třeba já tu nemám české a slovenské kamarády, se kterými bych trávil čas.“
Blondýnou v Egyptě
Jsme na jachtě, která právě kotví na širém moři asi deset kilometrů od Hurghády u malinkého ostrůvku s korálovým útesem. Z vody lezou na palubu po žebříčkách potápěči, sundávají neopreny a myjí ve vaničce se sladkou vodou své vybavení.
Mezi nimi i instruktorka Jana Samcová. V Hurghádě žije už několik let. „Beru to tak, že dokud mě to baví, tak tady budu, a neřeším, co bude za rok, za dva, za pět let,“ říká. Také ji sem přivedlo spíš potápění než Egypt jako takový.
„Protože jsem blondýna a je na mě hodně vidět, že jsem z Evropy, tak má každý pocit, že jsem bohatá. Spousta Egypťanů se toho snaží využít,“ popisuje. „Když jsem potřebovala něco opravit, přišel třeba instalatér, tak kdokoliv u mě doma byl, druhý den jsem začala dostávat telefonáty a esemesky, že beze mě nemůžou žít, že se do mě okamžitě zamilovali.“
Čtěte také
Mezi námi potápěči
Stejně jako Pavel, ani Jana se ve zdejší široké české komunitě moc nepohybuje. Vystačí si s kamarády potápěči, ať už jsou odkudkoli.
„Instruktorů a divemasterů je tu spousta z řady zemí. Potkáváme se hodně a není to tak, že by mezi námi panovala nějaká konkurence nebo nevraživost. Spíš naopak mezi sebou sdílíme zážitky a zkušenosti. Potápěčská komunita je tady bezvadná,“ pochvaluje si.
Pro milovníky podmořského světa je zkrátka egyptské pobřeží Rudého moře zatím stále jedním z nejlepších míst. Průzračná voda v mnoha odstínech modré, dno v hloubce 15 metrů je vidět úplně krásně. Hned vedle lodi korálový útes, sluníčko a příjemný, teplý vánek.
Související
-
Rybí divočina je k pohledání. Najdete ji ale třeba v Hurghadě, kde se usazuje také stále víc Čechů
Většina mořských ryb už dnes pochází ze sádek. Pro svou chuť je ale rybí divočina ceněná. Rozdíl v ceně bývá i několikanásobný.
-
Výhled z balkónu na moře neomrzí: reportáž ze života Čechů, kteří na důchod přesídlili do Hurghády
Z českých důchodů se prý v Egyptě žije líp než v České republice. Štěpán Macháček navštívil důchodce Tomáše, který v Hurghádě našel svůj nový domov.
-
Nové lákadlo egyptské Hurghády: Vyrazte do hor s beduíny
Egypt, to není jen moře. Treková trasa po hřebenech a údolích pouštních hor v okolí Hurghády měří 170 kilometrů a zvládnout se dá během deseti dnů.
