Elektrárna v Háji u Třeštiny na Olomoucku byla průkopníkem techniky i architektury

Mlýn v osadě Háj je poprvé zmiňován již ve 13. století. Jeho majitelé se často střídali. Až do sedmdesátých let 18. století, kdy mlýn koupila rodina Plháků. Syn majitele pak vstoupil do dějin jako muž moudrý a pokrokový. Nejenže se snažil zefektivnit mlynářský provoz, ale už v roce 1894 nainstaloval na hřídel vodního kola první dynamo a mlýn se rozsvítil elektrickým světlem.

Další rozvoj přerušil katastrofální požár, ale již v roce 1901 mlýn nejen, že znovu stál, ale navíc z něj vedly dráty do nedaleké Třeštiny, které v obci rozsvítily první žárovky a roztočily první elektrické motory. Třeština tak vstoupila do dějin jako elektrifikovaná obec ještě dávno před tím, než tato vymoženost dorazila do okolních měst.

V roce 1919 pak voda z Moravy v Háji roztáčela generátory k výrobě elektřiny pro dalších více než třicet měst a obcí střední Moravy. Hubert Plhák vybudoval další vodní díla a prodej proudu se stal významnou součástí rodinného rozpočtu.

Stavba elektrárny v roce 1921|foto: Karel Plhák

Na stavbě elektrárny se podíleli přední čeští architekti

Po vzniku Československé republiky se elektrárna v Háji stala veřejnou stavbou a rodina Plhákova měla smělé plány na další výstavbu a rozvoj. V té chvíli se do podnikání zapojili nejen synové Huberta Plháka, Karel a Radomír, ale také Karlova budoucí manželka - Ellen Hervertová. Pozoruhodná žena měla úzké kontakty s lidmi kolem pražského Hradu a také mnoho přátel v uměleckém světě. Proto, když bylo rozhodnuto o stavbě nové elektrárny a rodinného domu v Háji, oslovila Ellen špičkové architekty své doby.

Na doporučení architekta Jana Kotěry se do Háje vydali mladí projektanti z jeho kanceláře - Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek - a společně vyprojektovali nejen unikátní stavbu hydroelektrárny včetně nového náhonu, ale také skvěle propracovanou rodinou vilu v jejím těsném sousedství. Stavba byla dokončena v roce1922 aod té doby je soubor staveb v Háji považován za jednu z nezdařilejších moderních realizací na Moravě.

Interiér elektrárny po dokončení|foto: Karel Plhák

Nové zařízení fungovalo skvěle, o elektřinu i mlynářské práce byl velký zájem, a tak se zdálo, že rodinu pevně usazenou v Háji nemůže nic ohrozit. Opak byl však pravdou. Proklamované české myšlení nejprve Karlu Plhákovi měli za zlé nacisté, kteří ho zavřeli do šumperské Robotárny, a později i komunisté, kteří ho internovali znovu.

Z kriminálu se Karel Plhák vrátil s podlomeným zdravím. Elektrárnu v Háji znárodnili a rodinný dům, který byl pro stárnoucí nemocné manžele příliš velký, raději prodali sami. Karel Plhák zemřel v roce 1973, Ellen v roce 1991. A tak se už nikdo z nich nedožil okamžiku, kdy dílo jejich rodu získalo označení národní kulturní památka, ani toho, že se stalo součástí většiny učebnic o architektuře či historii střední Moravy.