Festival Male chajim v Třebíči. Američtí Židé pod tlakem. A historie židovského Hradce Králové

Třebíč ožije festivalem Male chajim

Každý týden jeden festival židovské kultury. Tak to v Česku vypadá o letních prázdninách. Na řadě je nyní Třebíč se svým už tradičním festivalem Male chajim, tedy „plno života“. Bude se konat od 29. července do 2. srpna. Podrobnosti prozrazuje organizátor festivalu Vít Kratochvíl.

Mottem letošního ročníku je Svět v pohybu. „Téma se nám v programu odráží obecně v tom, že by mělo reflektovat přesuny židovských komunit v důsledku historických i současných událostí,“ vysvětluje Kratochvíl. A dodává, že se téma promítá i do odvahy jednotlivců nebo do sportu.

Z programu vyzdvihuje čtvrteční divadelní představení Ilse, postavené na korespondenci Ilse Weberové se synem Hanušem, který se zachránil díky Nicolasi Wintonovi.

V sobotu pak festival nabídne bohatý program na náměstí Rabína Ingbera s kapelami Trombenik či Pressburger Klezmer Band. „A to by měla být opravdu unikátní atmosféra,“ zve Kratochvíl.

Připomíná i promítání filmu o Ágnes Keleti, jež „bojovala nejen na sportovním poli, ale potom i s režimy, které ji utlačovaly.“

Pro místní obyvatele je podle Kratochvíla festival šancí zažít židovské památky jinak: „Když se spojí současnost a předvádění židovské kultury, dává to dohromady opravdu velmi důstojný odkaz.“

Američtí Židé se cítí být pod tlakem

Američané si před pár dny připomínali 250 let od vyhlášení nezávislosti Spojených států. Shodou okolností právě v této době se dostala na přetřes otázka postavení Židů v dnešní americké společnosti stejně jako postoj k sionismu a židovské identitě.

Komentátor Jan Fingerland popisuje, že američtí Židé dlouho vnímali svou historii jako úspěch, kdy vyměnili útisk za svobodu. V posledních letech se však atmosféra mění.

„To se projevilo zejména na levici, kde byl Izrael převyprávěn jako kolonialistický projekt a sionismus jako rasismus,“ uvádí Fingerland.

V Demokratické straně se podle něj postoj k Izraeli stal klíčovým měřítkem přijatelnosti. Pro komunitu jde o těžký posun, protože tato strana byla dlouho jejich domovem: „Atmosféra, kterou jsou obklopeni, se pro ně ale stává těžko snesitelnou,“ říká Fingerland.

Vzniká tak debata o příklonu k republikánům, byť i na pravici se objevují varovné signály a kritika Izraele. „V poslední době vznikla debata, zda k takovému proudu nepatří i viceprezident J. D. Vance, který toleruje různé konspirační teorie a několikrát se ostře vymezil proti Izraeli, podobně jako to udělal v případě Ukrajiny. Příznivci příklonu k republikánům proto poukazují na to, že jinou tváří strany je ministr zahraničí Rubio,“ říká Fingerland a dodává:

„Je možné, že jeden z nich bude republikánským kandidátem na příštího prezidenta. Možná právě to rozhodne, pro koho budou američtí Židé příští rok hlasovat. Jejich pocit, že končí éra klidu a bezproblémového soužití s ostatními komunitami ale nezmizí.“

Židovské stopy v Hradci Králové

Výrazné stopy zanechalo židovské obyvatelstvo v Hradci Králové. Působila tam řada vzdělaných osobností, které ovšem musely žít ve vyloučeném ghettu. Jejich odkaz připomíná i židovský hřbitov v tomto krajském městě. Karel Sladký natáčel s historičkou Zdeňkou Kulhavou z Muzea východních Čech.

Ta připomíná, že Židé žili v Hradci Králové ještě před povýšením na město roku 1225 v prostoru dnešního Kavčího plácku. Byli však striktně izolováni od většiny: „Byli opravdu odděleni od toho majoritního obyvatelstva a žili tam na způsob ghetta.“

O jejich životě se z pramenů dozvídáme hlavně skrze persekuce a vyhánění. Poměry se začaly uvolňovat až v 19. století, což dokládá i zavedení samostatných matrik roku 1800. Zrovnoprávnění přinesly roky 1848 a 1849. „Měli konečně svobodu pobytu, pohybu, sňatků, nebylo to regulováno úřady, to znamená, že zase získávali silnější postavení v tom majoritním společenství,“ popisuje Kulhavá.

Klíčovým momentem bylo zřízení hřbitova na Pouchově v roce 1877, který existuje dodnes.

Jakým tradičním nealkoholickým nápojem z Třebíčska se budete moci osvěžit na festivalu Male chajim?

Které dvě konkrétní skupiny Židů v Americe podle Jana Fingerlanda dosud tradičně volily republikány?

A proč je dnes židovský hřbitov na Pouchově uzamčený a přístupný pouze příbuzným, kteří mají vlastní klíče?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.