Fresky v miličínské sokolovně vznikly jedinečným způsobem. Malbou do vlhké omítky

Fesky Vojtěcha Kraupnera v miličínské sokolovně
Fesky Vojtěcha Kraupnera v miličínské sokolovně
Na krásné obrazy se většinou chodíme dívat do galerií a výstavních síní. V obyčejné sokolovně byste umělecký zážitek nejspíš nečekali. A přesto je ve středočeském Miličíně něco takového možné. Místní sokolovna dokazuje ryzí nadšení Sokolů. Nejcennější je na ní její interiérová výzdoba.

Nadšení Sokolů bylo za první republiky tak velké, že někdy neváhali na podporu spolku obětovat rodinný majetek. Přesně to se stalo v obci Miličín ve Středočeském kraji. V roce 1935 věrný Sokol bratr Čeněk Kraupner daroval svůj pozemek a materiál na stavbu sokolovny. Aby byla prostornější, daroval jeho syn Vojtěch Sokolům přilehlou zahrádku.

Místní Sokolové měli štěstí, že Vojtěch Kraupner byl nejen vlastenec, ale navíc také architekt a stavitel. Písemně přislíbil, že veškeré projekční a stavitelské práce provede zdarma, včetně stavebního dozoru. Se stavbou se začalo v říjnu roku 1935. I přes veškerou pomoc rodiny Kraupnerů bylo nutné, aby se na stavbě finančně podílely i okolní vesnice.

Vojtěch Kraupner nakreslil pohled s budoucí sokolovnou, který nechal vytisknout se žádankou „Stavíme sokolovnu – pomozte nám“. Žádanka se prodávala za jednu korunu.

Budova sokolovny v Miličíně je krásnou památkou, potřebovala by opravit

Základní kámen se překvapivě nenachází v základech stavby, ale viditelně nad soklem v západní fasádě ve výšce přibližně dvou metrů. Je do něj vytesáno datum zahájení stavby – 7. října 1936. Sokolovna se dokončila v květnu roku 1938.

První divadelní představení se tu odehrálo 14. května 1939. Sokolové však svoji budovu užívali pouze krátce. K 1. květnu 1941 nařídili okupanti zastavení činnosti Sokola v Miličíně a vyklizení sokolovny pro ubytování říšského vojska.

Sokolovna se místním Sokolům vrátila až v roce 1994. Budova se musela opravit a až o dva roky později tu Sokolové opět začali cvičit.

Krásná umělecká díla i svědectví minulosti

Vojtěch Kraupner celou sokolovnu nejen vyprojektoval a postavil, ale postaral se také o krásnou výzdobu. A s trochou nadsázky by se dalo říct, že jako jeden z prvních představil sponzorský systém. Jako uznávaný architekt byl obdařen mimořádným výtvarným talentem. A tak obce, které na stavbu sokolovny přispěly, vyobrazil na 33 freskách, které se táhnou po celém obvodu zdí v parteru i v galerii sokolovny.

Luneta, kterou za druhé světové války němci přemazali omítkou

Obrazy jsou nejen krásné, ale také jedinečné způsobem, jakým je Kraupner vytvořil. Maloval totiž olejovými barvami přímo na omítku, jako by maloval skutečný obraz na plátno. Aby barvy držely, musela se omítka zvlhčit a barvy se nanášely rovnou na mokrý povrch. Tímto způsobem se Kraupnerovi podařilo dochovat barvy dodnes, aniž by obrazy potřebovaly jakoukoliv opravu.

Kraupner neopomněl na obrazech vykreslit Miličín už s dokončenou sokolovnou, vesměs jako celkový pohled na historické centrum města s dominantou gotického kostela Narození Panny Marie.

Na obrazech okolních vesnic se zaměřil na stavby, které byly pro danou obec specifické nebo symbolické. Často šlo o roubenky, kapličky nebo stará stavení. Mnohé z nich už dnes dávno nestojí. Kraupnerovy malby jsou tak nejen hodnotným uměleckým dílem, ale podávají i svědectví o vzhledu Miličína a jeho okolí v době těsně před druhou světovou válkou.