Gočárův okruh sleduje významné památky a architektonické skvosty Lázní Bohdaneč
Jediným lázeňským městem Pardubického kraje jsou Lázně Bohdaneč. S tímto městem jsou spojena dětská léta vynikajícího architekta první republiky Josefa Gočára. A právě jeho jméno nese naučná stezka po bohdanečských pamětihodnostech.
Lázně Bohdaneč leží v polabské nížině osm kilometrů severozápadně od Pardubic. Historie města sahá až do raného středověku, první písemná zmínka se však datuje k roku 1343. Její obsah je skutečně pikantní. Zmiňuje se totiž o sporu mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska.
V roce 1897 vznikají ve městě lázně
Významným mezníkem v dějinách Lázní Bohdaneč byl rok 1897, kdy Jan Veselý založil slatinné lázně. Ty jsou zaměřeny na léčbu pohybového ústrojí a předurčily rekreační charakter města. Jeho poklidný lázeňský ráz, okolní lužní lesy, krásná krajina a řada pamětihodností láká do města turisty. Ti mohou v Lázních Bohdaneč obdivovat klasickou, ale i moderní architekturu, a to díky architektu Josefu Gočárovi. Rodák z nedalekého Semína totiž strávil v lázeňském městě své dětství a později mu věnoval řadu staveb. A právě jeho jméno nese naučná stezka, která vede městem.
Gočárův okruh, dlouhý pět kilometrů, tvoří čtrnáct zastavení. Putování začíná na Masarykově náměstí u starobylé radnice. Její podoba pochází z barokní přestavby v roce 1772, průčelí již do roku 1783 zdobí městský znak. Samotné náměstí, jehož dominantou je centrální fontána, nabízí hned několik dalších objektů – penzion Škroup od Josefa Gočára a farní kostel svaté Máří Magdalény z první třetiny 18. století.
Kubistický architektonický skvot, to je lázeňský pavilon Gočár
Kolem slunečních hodin pak okruh pokračuje do areálu léčebných lázní, které nabízejí další architektonický skvost – lázeňský pavilon Gočár, perlu kubistické architektury realizovanou v letech 1910 až 1913. Jedná se o největší Gočárův projekt ve městě. Procházkou přes lázeňský park přivede okruh návštěvníky ke Kuttnerově kapličce a k Tillerovu sedátku poblíž hráze bývalého rybníka Rozkoš.
Na slavného architekta Josefa Gočára upomíná také vodárenská věž z roku 1910, která napájela bohdanečský vodovod až do osmdesátých let minulého století.
Březovou alejí pokračuje stezka k bohdanečským hřbitovům. Zde jsou pochováni významní rodáci – básník Josef Jaroslav Langer, spisovatel a libretista oper Josefa Peška, píšící pod pseudonymem Karel Šípek, spisovatel Jan Evangelista Kosina či zakladatel lázní Jan Veselý.
Kolem Památníku obětem světových válek pak Gočárův okruh zamíří k poslednímu zastavení. Tím je funkcionalistická vila Oldřicha Kvapila, postavená v roce 1930, opět podle plánů Josefa Gočára.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruská sabotáž, nebo obrana před drony? Pobaltí má problémy s navigací GPS, někdo signál ruší
-
OBRAZEM: Žluté hvězdy na modrém poli a vlajky. Češi oslavili 20 let v Evropské unii
-
Prvomájový polibek bez rozkvetlé třešně. Na ohrožené tradici poznáváme klimatickou změnu, varují vědci
-
Polky už si mohou kupovat nouzovou antikoncepci bez lékařského předpisu. Nejdřív ale musí na pohovor