Gregoriánský chorál je živým pokladem západní civilizace
Na padesát posluchačů si přišlo v České Třebové vyslechnout přednášku Magistra Jana Lorence, který studoval hudební vědu na pařížské Sorboně - Ecole du choeur grégorien de Paris v letech 2010-2012. Tématem Křesťanské akademie byl tentokrát „Gregoriánský chorál – živý poklad západní civilizace.“
Celý projekt byl pojat spíše jako seminář. Posluchači se dozvěděli mnoho z historie gregoriánského chorálu až do současné doby a poslechli si několik zvukových ukázek.
První otázka na Mgr. Jana Lorence zněla „Co je gregoriánský chorál?“
„Je to především zpěv, který přináleží katolické bohoslužbě. Zpěv prodělal nějaký vývoj od počátku až do vrcholného středověku. Název gregoriánského chorálu opravdu pochází od papeže Řehoře (590-604), který sám sice neskládal chorály, ale z titulu své papežské funkce a učitele církve mu dal autoritu. Říká se, že papež Řehoř založil Scholu cantorum. To není pravda, ovšem na papežském dvoře byla skupina zpěváků, ta se ale nejmenovala Schola cantorum.
Gregoriánský chorál se dochoval díky notovaným středověkým rukopisům, které dnes už umíme číst. Dříve se předával pouze ústně, tzn. z učitele na žáka.
Proč říkáme živý? Živý je tam, kde se aktivně pěstuje. U nás je takových míst víc, např. katedrála svatého Víta, nebo v Brně to jsou dvě gregoriánské scholy. A pak je u nás ještě několik více či méně známých míst.“
A poslední otázka na Mgr. Jana Lorence byla, zda je ještě gregoriánský chorál aktuální.
„Myslím si, že ano. Hlavně všude tam, kde se pěstuje římskokatolická liturgie. Krom toho je gregoriánský chorál uváděn stále více i koncertně.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.