Gustav Mahler byl v neustálém konfliktu s hudebníky a zpěváky. Jeho symfonie se dočkaly uznání až dlouho po jeho smrti
Gustav Mahler, Čech mluvící německy, Žid, který později konvertoval. A jeden z géniů hudby přelomu 19. a 20. století.
Narodil se roku 1860 v Kališti na Vysočině a už v dětství se projevil jeho výjimečný hudební talent. Poprvé veřejně koncertoval jako klavírista v Jihlavě. Vnímal hudební kulturu svého kraje, která se odrazila v jeho tvorbě. Proto se v ní vedle sebe objeví třeba pohřební pochod a prvky židovské lidové hudby, takzvaného klezmeru.
Po studiích ve Vídni se proslavil nejdřív jako dirigent. Nejprve v Budapešti, pak v Hamburku a od roku 1897 jako umělecký ředitel Vídeňské dvorské opery. Tu sice pozvedl k nevídaným výkonům, zároveň byl ale pro své vysoké nároky v neustálém konfliktu s hudebníky a zpěváky. Navíc musel bojovat s všudypřítomným antisemitismem.
Jako skladatel se prosadil až mnohem později a za svého života se nikdy nestal všeobecně uznávaným. Symfonie a písně Gustava Mahlera se dočkaly uznání až dlouho po jeho smrti. A paradoxně – tento operní dirigent nikdy žádnou operu nesložil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
