Hadi se o vejce většinou nestarají. Při odchovu musí být zodpovědný chovatel
Většina hadů se o svá vejce nestará, o samotná mláďata se posléze nestará žádný had. Příroda a evoluce jim to zařídila jinak. Pokud si budete chtít nějaké hady odchovat, budete jim muset připravit adekvátní podmínky.
Hadi vejcoživorodí
Hadi se rodí tak, že si samička v sobě ponechává vaječné obaly až do doby líhnutí. Klade až ve chvíli, kdy se háďata líhnou. Vypadá to pak, že rodí živá malá mláďata. Pro chovatele odpadá starost a péče o vejce. A všichni hadi se rodí plně vyvinutí. Většinou po prvním svlékání, což bývá za týden až deset dnů, začnou sami přijímat potravu jako hmyz nebo drobné hlodavce s ohledem k velikosti a druhu.
Hadi vejcorodí
Jsou chovatelsky nároční. Většina hadů se totiž o vejce nestará. Dělají to krajty, které se kolem nakladených vajec obtočí, zahřívají je a mají schopnost kontrolovat teplotu. V chovu se to ale podaří málokdy. Druhým hadem, který se o vejce stará, je kobra královská, která dokonce vybuduje jakési hnízdo. Kobra ale není vhodná pro chovatele začátečníka.
Chovatelská péče o vejce
O vejce se musíte začít starat už před kladením. V teráriu je nutné připravit vhodné prostředí, nějaký vlhčí koutek, třeba krabici s navlhčeným rašeliníkem. Pokud totiž samice nenajde příhodné místo, může vejce rozházet po teráriu a skončit v misce s vodou nebo je v sobě zadržet, což je nejhorší varianta.
Jelikož nakladená vejce už matku nezajímají, vyjmeme je z terária a uložíme do inkubátoru se stálou teplotou kolem 28-30 stupňů a s příhodnou vlhkostí. Hadí vejce totiž nemají skořápku, ale kožovitý obal, který by snadno vyschl. Pozor také na nebezpečné plísně. Pokud byla vejce oplozená, pak zhruba za dva měsíce můžeme čekat líhnutí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
