Hlavně opatrně. Havlova vyhlídka nabízí kouzelný pohled na Berounku pro odvážné
Hned na úvod je třeba říct, že Havlova skála s vyhlídkou nemá nic společného s naším bývalým prezidentem Václavem Havlem. I když i jemu by se na ní určitě líbilo. Název strmé skály s krásným výhledem na mohutný meandr řeky Berounky prý vznikl tak, že tu kdysi spadl kůň sedláka Havla.
Špičatá skála je viditelná z širokého okolí. A svádí k neopatrnému hazardu i některé lidi, kteří se nad hlubokým údolím rádi fotí. Jednou se tu prý chtěla nechat zvěčnit nevěsta ve svatebních šatech. Ženich tak mohl být hned od prvního dne vdovcem. Vše naštěstí dobře dopadlo, pád se nekonal. Není tu ale žádné zábradlí a vstup na nejvyšší místo vyhlídky je jen na vlastní nebezpečí.
Na druhou stranu je pravda, že skutečně originální výhled stojí za trochu adrenalinu. Řeka Berounka tady po tisíce let svou vodou hloubila údolí a neustoupila jí jen tvrdá skalní hornina. Stejně jako dole v údolí, kde řeka vymodelovala v krajině obrovský meandr.
Z vyhlídky dobře uvidíte jez přetínající Berounku a u něj Libštejnský mlýn. A také oblíbené vodácké tábořiště Kobylku. Po chvíli rozhlížení zahlédnete na levém břehu proti proudu zvláštní kamennou stavbu s mohutnou věží. Jde o zříceninu středověkého hradu Libštejna.
Hrad a jeho okolí patřil ve 12. a 13. století svatojiřskému klášteru na Pražském hradě. Ve 14. století se stal jeho majitelem královský služebník Oldřich Tista z Hedčan, který stavěl pro Karla IV. hrad Karlsfried u Žitavy. Od roku 1590 je hrad pustý. Jeho slavná historie je dávno pryč, kromě zbytků obvodových zdí a hlavní věže.
To ovšem nijak neubírá na úchvatné podívané na celé údolí. A jak se k vyhlídce dostat? Nejlépe autem z Liblína, kdy cestou už skálu uvidíte po pravé straně silnice. Pak vyjedete až na kopec, kde je odbočka doleva. Tady u bývalé vodní nádrže můžete zaparkovat.
Kousek se podél silnice vrátíte po její levé straně směrem na Liblín a po pár krocích uvidíte vlevo vyšlapanou pěšinu do akátového lesa. Pěšinka vás po několika desítkách metrů dovede až k samotné skále. Svádí to zajít až na její samotný konec. Ale pamatujte na příběh, kterak skalka ke svému jménu přišla. Ať se třeba kvůli přecenění vlastních sil a schopností nejmenuje po vás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Motiv střelce z filosofické fakulty nebyl ovlivněn duševní poruchou, potvrdila státní zástupkyně
-
Vládě Roberta Fica jde o ovládnutí veřejnoprávních médií. Změny v zákoně jsou kosmetické, říká Černý
-
Takhle vypadal svatý Vojtěch. Pražské arcibiskupství zveřejnilo podobiznu svého hlavního patrona
-
‚Nastaly závažné chyby.‘ Soud zrušil rozsudek nad exproducentem Weinsteinem, ve vězení ale zůstává