Honosná radnice v Moravské Třebové má u vstupu zazděné motovidlo i moravský loket

14. duben 2017
V zadním, bohatě zdobeném traktu radnice bylo kdysi vězení

Moravské Třebové v Pardubickém kraji se kdysi říkalo Moravské Athény, a to díky rozkvětu města v dobách renesance. A tak není divu, že na tamním náměstí mají překrásnou renesanční radnici, která patří k nejhonosnějším v Česku. A protože v ní sídlí městský úřad, může si každý historické prostory prohlédnout.

Už kamenný portál vstupu do moravskotřebovské radnice není obyčejný. Je v něm zazděné motovidlo, které sloužilo k měření délky prodávané příze na městském trhu. Součástí kamenného ostění je také moravský loket. Ten byl delší než český, měřil 78,9 centimetrů. Ke sjednocení českých a moravských měr a vah došlo až v roce 1708. Na Moravě jsou dnes k vidění pouze dva moravské železné lokty, jeden v Moravské Třebové, druhý v Kyjově.

Dvoupatrová renesanční radnice je dominantou náměstí T. G. Masaryka. Původní dřevěnou stavbu zničil požár, nová radnice s věží byla dokončena v roce 1523. Další požár na sebe ale nenechal dlouho čekat, a tak se v 60. letech 16. století radnice musela opět přestavovat.

Od té doby si zachovala svoji původní podobu. Její interiéry tvoří bohatě zdobené klenby, malované omítky a také výjimečná freska s biblickým námětem. Dokonce je díky vytesaným letopočtům známé i přesné datum zaklenutí jednotlivých místností. V této době byl postavený zadní trakt radnice s arkádami a bohatou sgrafitovou výzdobou, který svého času sloužil jako vězení.

Šalamounův soud i spoutaný vězeň

Působivě klenuté místnosti najdete v celé radnici, ať už v pozdně gotické vstupní hale mázhausu, v renesanční obřadní síni nebo v síni konšelů. Právě síň konšelů je nejkrásnějším prostorem moravskotřebovské radnice. Vždy to byla reprezentační místnost, která se dnes chlubí stylovým nábytkem.

Síň konšelů s renesanšní klenbou a freskovou výzdobou

Její stěnu zdobí monumentální freska s biblickým tématem. Zobrazuje Šalamounův soud, příběh o dvou ženách, které ve stejnou noc porodily dítě. Jedno z nich ale zemřelo a na zdravé dítě si začaly činit nárok obě ženy. Král Šalamoun proto rozkázal, aby dítě rozsekli a každé dali půlku. Zatímco jedna žena souhlasila, druhá se dítěte raději vzdala, jen aby ho zachránila. Tak prokázala, že je jeho skutečnou matkou.

Moravskotřebovská radnice má ale svá tajemství. Při přestavbě v 19. století byly v zazděném prostoru objevené kosterní pozůstatky neznámého člověka. O koho šlo, se už tehdy nikdo nedozvěděl. Mohl to být vězeň. Spolu s kosterními pozůstatky se totiž našla také pouta s letopočtem 1563. Zazděný nešťastník měl budovu patrně symbolicky ochránit před další zkázou. Podobné případy jsou totiž známé i z jiných míst.