Honosný poslední odpočinek. Šumperský hřbitov zdobí hrobky podnikatelských rodin
Hřbitov je často otevřenou knihou dějin města. Nejinak je tomu u šumperského městského hřbitova, který v sobě snoubí nejen místo posledního odpočinku zdejších obyvatel, ale také bod, kde se sešly významné osobnosti i běžní obyvatelé města. Kromě toho se jedná o pozoruhodnou galerii stavebních a uměleckých děl pod širým nebem.
Současný šumperský hřbitov najdeme při Zábřežské ulici na výpadovce z města. Původně se, stejně jako v jiných městech, pohřbívalo kolem farního kostela. Vlastní hřbitov měli i obyvatelé šumperského předměstí a Temenice, kteří spočívali na hřbitově v blízkosti dnešní Langrovy ulice. Od roku 1606 získali vlastní důstojné pohřebiště také luteráni, kteří si jej vybudovali v současných Jiráskových sadech.
Pohřbívání ve vnitřním městě zakázaly josefínské reformy, jiné hřbitovy ale přetrvaly až do 19. století, kdy se zejména z hygienických důvodů rozhodlo, že si město vybuduje nové, centrální pohřebiště při zábřežské silnici. V roce 1886 byl tedy otevřen dnešní městský komunální hřbitov, na němž se ukládali k věčnému spánku všichni obyvatelé Šumperka bez ohledu na náboženské vyznání.
Hrobka jako postel s nebesy
Nejstarší část hřbitova zpracoval vídeňský architekt a šumperský rodák Karl Seidl. Právě tam najdeme při hřbitovní zdi nejhonosnější hrobky někdejších šumperských podnikatelských rodů. Povětšinou zbohatly v textilním průmyslu a jejich hrobky odrážejí význam rodin i po smrti.
Zajímavé je jejich architektonické ztvárnění. Součástí hrobky je často tzv. „castrum doloris“, což je zastřešení vlastní hrobky, které má evokovat postel s nebesy. Kromě rodiny Seidlů, které projektoval hrobku architekt hřbitova, zde najdeme katafalky rodu Schimke, Siegelů, Oberleithnerů a dalších významných šumperských rodin.
Pozoruhodná je také část hřbitova, nazývaná čestné pohřebiště. Připomíná povinnost města postarat se v případě potřeby také o důstojné pohřbení těch, kterým byl udělen titul čestný občan města. Do dnešních dnů se v Šumperku na tomto čestném pohřebišti dochovalo sedm náhrobků vesměs dobrodinců, kteří věnovali velké částky svého majetku na dobročinné účely.
Pozoruhodný náhrobek najdeme také kousek od vchodu do dolní části hřbitova, kde odpočívá rodina Aulichova, jejíž členové byli průkopníky v oblasti pohřbívání žehem. Protože na přelomu 19. a 20. století v celém Rakousko-Uhersku nebylo k dispozici krematorium, byli zemřelí členové rodiny zpopelňováni například až v dalekem Hamburku.
Dolní část hřbitova se do konce 19. století zcela zaplnila, a tak se pohřebiště roku 1899 rozšířilo. V horní části hřbitova pak v době první světové války vzniklo vojenské oddělení. Zřídilo se především kvůli tomu, že v Šumperku fungoval za války lazaret a mnozí ranění zde také zemřeli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Český řidič zaplatí za jízdu bez známky v Maďarsku skoro dvojnásobek. Peníze chce slovenský advokát
-
Pozastavení americké pomoci Africe dává prostor Číně. Peking je na kontinentu dlouhodobě oblíbenější
-
Amerikanista: Panuje obava, že data federálních zaměstnanců zneužijí technologické firmy
-
Nelze odsoudit zemi za to, že pár lidí krade. Ukrajina se za 20 let posunula kupředu, hodnotí aktivista