Hořký satirik J. R. Pick

Od své knižní prvotiny v roce 1954 se vždy podepisoval jen jako J. R. Pick. V té době však již měl za sebou palčivou zkušenost.

Po německé okupaci v březnu 1939 nesměl jako syn pražského židovského podnikatele dokončit gymnázium. Do roku 1943, než byl deportován do terezínského ghetta, střídal profese, a na rozdíl od otce, který válku nepřežil, on sám se s matkou a mladší sestrou dočkal v Terezíně svobody. Pravda, s plicní chorobou, která navždy podlomila jeho zdraví.

Navzdory prožitým útrapám – anebo snad právě v reakci na ně – J. R. Pick na život nezanevřel. Literárně byl aktivní od počátku 50. let. Psal pro děti, vynikal jako satirik, jenž dobově poplatné texty záhy vystřídal parodiemi, literárními hříčkami a humoreskami. V pražském klubu Reduta, který u nás stál u zrodu malých jevištních scén, spolupracoval s Jiřím Suchým a Ivanem Vyskočilem a v roce 1959 založil vlastní divadlo Paravan. Řídil je několik let a spojil s ním i své hry. Na sklonku 60. let ještě vedl kabaret Au, ale v letech po sovětské okupaci v srpnu 1968 se ocitl mezi takzvanými „zakázanými autory“.

J. R. Pick je tvůrcem více než 30 knih a divadelních her. Vytvořil též desítky písňových textů, psal pro rozhlas a časopisy, překládal z ruštiny. Židovství se v jeho díle odráží spíše zprostředkovaně ve vyhraněném smyslu pro tragikomičnost a absurditu. Napřímo jim dal zaznít jen ve své, jak uvedl „humoristické – pokud je to možné – novele z ghetta“, nazvané Spolek pro ochranu zvířat.

„Málokterý lump v ghettě byl opravdu slušný člověk,“ konstatuje na jednom místě tohoto smutně groteskního příběhu jeho čtrnáctiletý hrdina vězněný v Terezíně a pokračuje: „Zato hodně lidí v ghettě mělo dobré srdce.“ A jak J. R. Pick v poznámce vysvětlil: „Většina lidí říkala zásadně v ghettě místo v ghettu. Snad proto, že ghetto byl pro ně svět. A oni nežili ve světě, ale v ghettě.“

Na terezínskou novelu ještě navázal neméně groteskním pokračováním z 50. let Příliš mnoho příbuzných, ale jeho vydání se již nedočkal. Zemřel 17. března 1983 v Praze a zde je také pochován na Novém židovském hřbitově.

J. R. Pick napsal i řadu aforismů, a tak za všechny alespoň tři:

„Pravda se vždycky musí dát do patřičného obalu. Aby na ni lidé dostali chuť.“

„Co je vlastně kariéra? Matky slávy pyšná dcera.“

A konečně: „Očekával jsem od života víc, ale jsme si kvit. Život ode mě také.“