Hostivařská přehrada je největší vodní plocha v Praze. Rybáři v ní chytí i úhoře

6. červenec 2016
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Deku si můžete rozložit na trávě nebo na písečné pláži

Největší vodní plochou v Praze je Hostivařská přehrada. Nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji města je dlouhá dva a půl kilometru a široká až 400 metrů. Vyznavači koupání v plavkách i bez tu mají k dispozici dvě písčité pláže. Milovníci letních radovánek si oblíbili i nedávno vybudované dřevěné molo.

Dříve tady bývalo Petrovické údolí. „Kdybychom se tu ocitli ve 20. letech minulého století, viděli bychom meandry Botiče. Potok se tu různě kroutil mezi vrbičkami,“ popisuje Petr Ryska, autor knihy Praha neznámá a stejnojmenného projektu. „Stával tu Mouchův mlýn, který zároveň sloužil jako výletní restaurace.“

Na místě dnešní přehrady vzniklo už dřív několik koupališť. První zaznamenaný pokus je z roku 1924, kdy fotbalisté SK Hostivař přehradili takzvanou pátou tůň. Jednoduché koupaliště ale po roce fungování zničila povodeň. Nejdéle vydrželo koupaliště z roku 1950, které vybudovali členové Sokola Hostivař.

Po velké povodni z července 1958 bylo rozhodnuto o vybudování přehrady. Její výstavba probíhala v letech 1961 až 1963, nádrž byla napuštěna rok poté. Na sousedním úbočí vyrostlo 240 hektarů lesa a náhorní část byla upravena jako park. V okolí přehrady se vytyčily vycházkové cesty. Lesopark je dnes součástí přírodního parku Hostivař – Záběhlice.

Největší slávu zažila přehrada asi v 70. letech, jezdila sem i rekreační autobusová linka a lidi rozvážel katamarán

Hostivařská přehrada se brzy po svém napuštění stala oblíbeným místem rekreace Pražanů, i když zpočátku ještě celá neležela na území města. Největší slávu zažila v 70. letech. O letních víkendech jezdila k přehradě dokonce rekreační autobusová linka.

V roce 2010 se nádrž poprvé úplně vypustila a odbahnila. Dnes, už zase plná vody, slouží především k ochraně proti povodním, k rekreaci, koupání a míří sem i rybáři. Jde o mimopstruhový revír označovaný jako Botič 2. Kromě kaprů, cejnů a některých dravých ryb tu prý mohou chytit dokonce i úhoře. A kdybyste si chtěli sáhnout na dno v nejhlubším místě přehrady, potopili byste se do 12 metrů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.