Hostivařská přehrada je největší vodní plocha v Praze. Rybáři v ní chytí i úhoře

Dříve tady bývalo Petrovické údolí. „Kdybychom se tu ocitli ve 20. letech minulého století, viděli bychom meandry Botiče. Potok se tu různě kroutil mezi vrbičkami,“ popisuje Petr Ryska, autor knihy Praha neznámá a stejnojmenného projektu. „Stával tu Mouchův mlýn, který zároveň sloužil jako výletní restaurace.“

Na místě dnešní přehrady vzniklo už dřív několik koupališť. První zaznamenaný pokus je z roku 1924, kdy fotbalisté SK Hostivař přehradili takzvanou pátou tůň. Jednoduché koupaliště ale po roce fungování zničila povodeň. Nejdéle vydrželo koupaliště z roku 1950, které vybudovali členové Sokola Hostivař.

Po velké povodni z července 1958 bylo rozhodnuto o vybudování přehrady. Její výstavba probíhala v letech 1961 až 1963, nádrž byla napuštěna rok poté. Na sousedním úbočí vyrostlo 240 hektarů lesa a náhorní část byla upravena jako park. V okolí přehrady se vytyčily vycházkové cesty. Lesopark je dnes součástí přírodního parku Hostivař – Záběhlice.

Největší slávu zažila přehrada asi v 70. letech, jezdila sem i rekreační autobusová linka a lidi rozvážel katamarán|foto: Jolana Nováková

Hostivařská přehrada se brzy po svém napuštění stala oblíbeným místem rekreace Pražanů, i když zpočátku ještě celá neležela na území města. Největší slávu zažila v 70. letech. O letních víkendech jezdila k přehradě dokonce rekreační autobusová linka.

V roce 2010 se nádrž poprvé úplně vypustila a odbahnila. Dnes, už zase plná vody, slouží především k ochraně proti povodním, k rekreaci, koupání a míří sem i rybáři. Jde o mimopstruhový revír označovaný jako Botič 2. Kromě kaprů, cejnů a některých dravých ryb tu prý mohou chytit dokonce i úhoře. A kdybyste si chtěli sáhnout na dno v nejhlubším místě přehrady, potopili byste se do 12 metrů.