Housle v Lysolajích: Kaňon, který by se hodil do filmů Karla Zemana

25. srpen 2015
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Naučná stezka Housle je dlouhá asi 1 kilometr a má 10 zastávek

Území dnešních Lysolají patří k oblastem s prastarým osídlením. Dočasná sídliště měli v okolí už před nějakými 30 tisíci lety „lovci mamutů“. Žily tu kočovné tlupy, které se živily lovem srstnatých nosorožců, pravěkých koní či už zmíněných chobotnatců. Dnes se zde nachází naučná stezka Housle.

O vsi Lysolaje se asi poprvé psalo v souvislosti s králem Přemyslem Otakarem I., který ji v první polovině 13. století daroval kapli svatého Václava na Pražském hradě. V roce 1968 byly Lysolaje připojeny k Praze, dnes tvoří samostatnou městskou část.

Housle, hluboký kaňon v pískovcových skalách, najdete právě v Lysolajích, na severozápadním okraji hlavního města. Tato přírodní památka je neobvyklým geomorfologickým útvarem vyhloubeným po tisíciletích vodou v pískovcích. Je tu dobře patrná geologická stavba zdejší krajiny. Na starohorních břidlicích leží mnohem mladší pískovce druhohorního, křídového moře. Občas jsou v nich zkameněliny nebo doupata ráčků. Na konci údolí je jeskynní výklenek. Při procházce Houslemi vás překvapí, jak často a náhle se tu mění flóra i fauna.

Les naši předkové v Houslích vysázeli až počátkem 20. století

Nová naučná stezka Housle byla vybudovaná v roce 2012. Má 10 zastávek, mezi které patří Zázračná studánka, Sad, Divadlo nebo právě Přírodní památka Housle. Stezka končí ve skalním amfiteátru.

Jako z Cesty do pravěku

Zázračná studánka je pramenem Lysolajského potoka. Nebylo tomu tak vždy. Ještě v první polovině 19. století si potok razil cestu celým údolím Houslí, přičemž vodu sbíral z mokřin, táhnoucích se až k silnici do Horoměřic. Pramen byl odnepaměti považován za zázračný. Podle legendy vytryskl v době sucha a vodě z něj jsou připisovány léčivé účinky. Mluví se i o pomoci, kterou zde na přímluvu Panny Marie dostali lidé v těžké situaci. Proto tu roku 1863 místní rolník nechal zbudovat kapli Panny Marie Sedmibolestné.

Pískovcové útvary na konci údolí

Sad v Houslích byl vysázen těsně před první světovou válkou. Dnes je zajímavou sbírkou odrůd, které se ve středních Čechách pěstovaly před sto lety. V současnosti tu přežívá několik posledních exemplářů chráněné třešně křovité.

Lesní divadlo s kruhovým jevištěm se nachází asi uprostřed naučné stezky. Bylo vybudováno v roce 1949. Prvním představením, které milovníci Thálie uvedli, byla veselohra Václava Bárty Od mlýna k mlýnu. Diváků se tu scházelo několik set.

Někde tady stávalo lesní divadlo s kruhovým jevištěm

Dnes je rokle Houslí a její bezprostřední okolí zalesněno. Ale nebylo tomu tak vždy. Staré mapy a pozemkové knihy uvádějí pouze pole, louky a pastviny. Je možné, že les, který tu naši předkové vysázeli počátkem 20. století, je historicky prvním lesem v těchto místech. Proto zde téměř nenajdete typické lesní byliny či keře.

Čtěte také

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová