Hraběcí skála v Krušných horách má vytesané schůdky pro odvážné

Hraběcí skála leží ve výšce téměř 950 metrů nad mořem. Už cestou tam, z kdysi hojně obydlené Nové vsi, kde dnes najdete jen pár chalup a chat, budete doslova zakopávat o žulu všech možných tvarů a zrnitostí. Jedná se o různé podoby karlovarské hrubozrnné žuly.

Značená cesta vede chvílemi strmě do kopce, ale stojí to za to. Osmimetrový skalní blok zvaný Hraběcí skála je pěknou ukázkou vzniku Země a pro geology doslova učebnicí. Jednotlivé vrstvy skály ukazují doby ledové ve čtvrtohorách, kdy skálu obrušovaly větrem hnané písky a štěrky. Stáří skály se odhaduje na neuvěřitelných 330 milionů let.

Ze všeho nejvíc připomínají skalní bloky Hraběcí skály mleté maso na hamburgery nebo na sebe naskládané naducané peřiny. A proč se skále říká Hraběcí? Možná je to proto, že v nedalekých Jindřichovicích sídlil slavný šlechtický rod Šliků, později Nosticů. Rozsáhlá území včetně skály patřila tedy hrabatům. A právě tak mohl vzniknout název Hraběcí.

Peřiny nebo hamburgery|foto: Pavel Halla

Relaxace těla, duše i žuly

Na Hraběcí skálu se dá dokonce i vyšplhat, pokud nemáte strach z výšek. A dokonce nepotřebujete ani žádné speciální vybavení. Za první republiky vytesali nadšenci z okrašlovacího spolku z nedalekých Kraslic do skály z její východní strany malé prohlubně – jakési schůdky, které zájemcům o výstup slouží dodnes.

Z horní plošiny je hezký výhled směrem na Bublavu a Stříbrnou a dál na kopce, které oddělují Čechy od německého Saska. A k tomu široko daleko se táhnoucí nekonečné lesy. To dělá z Hraběcí skály místo pro nabrání životní energie a relaxaci.

Geolog Petr Rojík na jedné z teras z dob ledových|foto: Pavel Halla

Když jsme u té relaxace. Tento pojem zná překvapivě i geologie. Při obnažování žulového masivu, který je podle geologa Petra Rojíka pod Hraběcí skálou až deset kilometrů hluboko, se skalní masivy jakoby nadzvedávají a „rostou“. V geologii se takovým místům říká relaxační pukliny.