Hraběcí skála v Krušných horách má vytesané schůdky pro odvážné

16. červen 2015
K Hraběcí skále se dostanete po zelené

Krušné hory nabízejí spoustu neobyčejných výletů krásnou, civilizací nezatíženou přírodou. Například v jejich západní části v Karlovarském kraji si můžete z Nové vsi na Kraslicku udělat příjemnou procházku na Hraběcí skálu. S trochou odvahy si i bez horolezeckého vybavení můžete troufnout až na její vrchol. Za první republiky totiž nadšenci z místního okrašlovacího spolku do skály vytesali několik pomocných schůdků.

Hraběcí skála leží ve výšce téměř 950 metrů nad mořem. Už cestou tam, z kdysi hojně obydlené Nové vsi, kde dnes najdete jen pár chalup a chat, budete doslova zakopávat o žulu všech možných tvarů a zrnitostí. Jedná se o různé podoby karlovarské hrubozrnné žuly.

Značená cesta vede chvílemi strmě do kopce, ale stojí to za to. Osmimetrový skalní blok zvaný Hraběcí skála je pěknou ukázkou vzniku Země a pro geology doslova učebnicí. Jednotlivé vrstvy skály ukazují doby ledové ve čtvrtohorách, kdy skálu obrušovaly větrem hnané písky a štěrky. Stáří skály se odhaduje na neuvěřitelných 330 milionů let.

Ze všeho nejvíc připomínají skalní bloky Hraběcí skály mleté maso na hamburgery nebo na sebe naskládané naducané peřiny. A proč se skále říká Hraběcí? Možná je to proto, že v nedalekých Jindřichovicích sídlil slavný šlechtický rod Šliků, později Nosticů. Rozsáhlá území včetně skály patřila tedy hrabatům. A právě tak mohl vzniknout název Hraběcí.

Peřiny nebo hamburgery

Relaxace těla, duše i žuly

Na Hraběcí skálu se dá dokonce i vyšplhat, pokud nemáte strach z výšek. A dokonce nepotřebujete ani žádné speciální vybavení. Za první republiky vytesali nadšenci z okrašlovacího spolku z nedalekých Kraslic do skály z její východní strany malé prohlubně – jakési schůdky, které zájemcům o výstup slouží dodnes.

Z horní plošiny je hezký výhled směrem na Bublavu a Stříbrnou a dál na kopce, které oddělují Čechy od německého Saska. A k tomu široko daleko se táhnoucí nekonečné lesy. To dělá z Hraběcí skály místo pro nabrání životní energie a relaxaci.

Geolog Petr Rojík na jedné z teras z dob ledových

Když jsme u té relaxace. Tento pojem zná překvapivě i geologie. Při obnažování žulového masivu, který je podle geologa Petra Rojíka pod Hraběcí skálou až deset kilometrů hluboko, se skalní masivy jakoby nadzvedávají a „rostou“. V geologii se takovým místům říká relaxační pukliny.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3156.858244522762!2d12.556906400000182!3d50.341393310096436!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDIwJzI5LjAiTiAxMsKwMzMnMjQuOSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1434448956603" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio
autor: Pavel Halla