Hrad Cimburk poskytl obyvatelům Moravské Třebové útočiště před řádícím morem

9. září 2016
Česko – země neznámá

V Pardubickém kraji nad Městečkem Trnávkou stojí zřícenina hradu Cimburk. Hrad je opuštěný od konce třicetileté války. Ale když v roce 1715 vypukl v nedaleké Moravské Třebové mor, nastěhovali se do jeho chátrajících komnat městští úředníci i se svými rodinami. V roce 1776 hrad po úderu blesku vyhořel a nikdy se už znovu neobnovil.

Městečkem Trnávkou procházela kdysi obchodní stezka spojující Moravu s Čechami, tedy přesněji Olomouc s Litomyšlí. Lze tedy předpokládat, že tady bývalo poměrně živo. Spolu se zbožím tudy proudily i informace a nové trendy. Cimburk proto mohl být docela dobře strážním hradem této kupecké stezky.

Doba jeho vzniku je zahalena tajemstvím. První zmínka o hradě nad Trnávkou pochází z roku 1280, kdy si litomyšlský opat stěžoval na místního pána Ctibora z Lipnice, že ze svého hradu škodí klášternímu zboží a jeho lidem. Existenci hradu a okolního osídlení dokládá i nález pokladu v jednom z domů v podhradí - dva a půl tisíce mincí. Byly to moravské denáry, rakouské feniky a jeden brakteát, mince, která ve 13. století nahradila na českém území denár.

Městečko Trnávka pod Cimburkem, přestože má náměstí i město v názvu, městem není. Trnávka vznikla před necelými 100 lety spojením dvou obcí. O druhou část názvu zažádala až v roce 1928. Od té doby nese osídlení pod hradem Cimburkem pojmenování Městečko Trnávka.

Osídlení pod Cimburkem patří ke starému sídelnímu území, kde se našly archeologické památky už z doby kamenné. Leží na začátku Malé Hané, úrodné oblasti, která snadno uživila lidské kmeny už v dávné minulosti. Z období laténské kultury se přímo v centru Městečka Trnávky našly úlomky nádob, z doby bronzové pak sekyry, srpy a jehlice.

Před bránou do hradu byl kdysi padací most

Rozkvět Cimburku za éry pánů z Boskovic

Na hradě se vystřídalo postupně několik majitelů. Větší strategický význam měl v době husitských válek, kdy byl dokonce opěrným bodem husitů. Původně to byla nepříliš velká tvrz obehnaná příkopem a valem.

Ve druhé polovině 15. století za majitelů pánů z Boskovic došlo k velkému rozkvětu panství. Stejně jako u Boskovic nebo Moravské Třebové. Samotný Cimburk se dočkal rozsáhlé přestavby.

Oldřich z Boskovic nechal provést řadu úprav. Byla zbořena východní část plášťové hradby a nad příkopem vyrostlo nové křídlo, jeho zdi byly až tři metry silné. V tu dobu vznikla také bašta a obranná věž. Pod hradem byl v té době založen rybník. Dalších větších přestaveb se hrad dočkal za pána Adama Věžníka.

V roce 1645, kdy se Moravy zmocnili Švédové, byla na Cimburku umístěna císařská posádka. Po jejím odchodu hrad pustnul a bydlelo se na něm už jen příležitostně. Roku 1776 Cimburk po úderu blesku vyhořel a nebyl již nikdy obnoven.

Ze samotného hradu se dochovaly části hradeb a sklepení. Z předhradí zbyla torza hradeb, brány a obranné kruhové bašty. Dobře viditelný je příkop mezi předhradím a hradem, který býval překlenut padacím mostem. Na hradě bylo v 60. letech 20. století zřízeno letní kino.

autor: KSA
Spustit audio