Hrad Kumburk v minulosti chránil část Podkrkonoší. Dnes potřebuje ochranu sám

19. duben 2017
Česko – země neznámá

Zřícenina hradu Kumburku v Českém ráji je tajemné místo s pestrou minulostí. Hradní komplex ze své strategické polohy ve výšce 643 metrů nad mořem dříve poskytoval kvalitní ochranu části Podkrkonoší. Dnes ovšem sám potřebuje opečovávat, aby nezůstal jen na starých kresbách a pohlednicích.

Zbytky gotické památky leží asi sedm kilometrů jihovýchodně od Lomnice nad Popelkou a pět kilometrů západně od Nové Paky. Poskytují daleké výhledy nejen na celou jičínskou kotlinu, ale také na Podkrkonoší a Krkonoše. Za příznivého počasí jsou prý vidět i pražské věže.

Romanticky vyhlížející zřícenina Kumburku v minulosti lákala spisovatele a básníky, například Bohuslava Balbína nebo Karla Hynka Máchu. Návštěvu rozervaného romantika, který se zamiloval do hradních výhledů, připomíná i pamětní deska.

Okolnosti založení hradu Kumburku, dříve zvaného Goldenburk nebo Kolburk, nejsou dostatečně doložené. Za zakladatele se považuje rod Markvarticů, který jej počátkem 15. století prodal Krušinům z Lichtenburka. Ti si hrad podrželi skoro 100 let. Pak se u něj vystřídala řada majitelů, včetně Albrechta z Valdštejna, který zdejší panství získal po konfiskaci majetku rodu Smiřických.

Největší ránu zasadili hradu Švédové, kteří jej v třicetileté válce zpustošili, a v roce 1658 byl na příkaz císaře Leopolda z velké části zbořen. Posledním šlechtickým rodem, kterému zdejší panství i s hradem Kumburkem patřilo, byli Trauttmansdorffové. V roce 1945 však celý majetek rodu stát zkonfiskoval podle Benešových dekretů.

Zřícenina dnes patří obci Syřenov, pečuje o ni Sdružení pro záchranu hradu Kumburku, které se postaralo mimo jiné o vybudování vyhlídkové věže a které památku kulturně oživuje, například tradičním zářijovým Kumburským svítáním. Za vybrané peníze z charitativních akcí hrad postupně rekonstruuje.

Hrad Kumburk se probouzí do jara

Bývalo tam kruté vězení pro zločince

V 17. století sloužil hradní komplex jako vězení pro zločince. Konkrétně Panenská věž (tak ji pojmenovali dobrovolníci ze Sdružení pro záchranu hradu Kumburku), která kryje druhou hradní bránu, bývala hladomornou, kam odsouzence spíš shazovali, než spouštěli.

„Umístění trestance do hladomorny bylo velice kruté, vnitřní prostor měl průměr zhruba dva metry, výška byla šest metrů, okna žádná. Pokud si ten člověk při transportu dolů něco polámal, nikoho to nezajímalo,“ popisuje doložená fakta místopředseda sdružení Tomáš Šimůnek.

Členka sdružení Hana Macháčková dodává: „Mnozí si myslí, že Eliška Kateřina Smiřická byla uvězněna ve sklepení, ale to bylo pro šlechtičnu nemyslitelné. Po hradě se pohybovala volně. K nedobrovolnému pobytu ji odsoudil její otec Zikmund Smiřický. Provinila se tím, že se zamilovala do neurozeného nápadníka, do kováře ze selského rodu.“ Elišku vysvobodil Ota Jindřich z Vartenberka zvaný Kulhavý. Nemusel prokázat žádné rytířské schopnosti, hrad ani nedobýval. Nakonec šlo o velice výhodný politický sňatek.

O zřícenině koluje i dnes spousta tajemných pověstí, je tam prý ukrytý velký poklad, který hlídá kohout s ohnivýma očima. Čas od času se tam údajně zjevuje také přízrak Meluzíny a smutného myslivce.

Zřícenina hradu Kumburk s Panenskou věží

Nejkratší cesta k hradu (3 km) vede od zastávky Syřenov po žluté turistické značce nebo z Nové a Staré Paky (cca 4 km). Milovníci gotické zříceniny mají v oblibě také cestu po červené značce z Ploužnice (asi 7 km). Vstup do hradu je na vlastní nebezpečí. Památka je přístupná celoročně.

autor: VaW
Spustit audio