Hrad Lukov u Zlína kdysi býval největším moravským hradem. Díky dobrovolníkům znovu ožívá

9. říjen 2020

Je starý zhruba 800 let a stojí v nadmořské výšce přes 500 metrů. Řeč je o kdysi největším moravském hradu Lukovu u Zlína, který svého času vlastnil i císař Karel IV. V současné době už víc než třicet let hrad opravují a doslova zachraňují dobrovolníci. A díky nim dnes patří hrad Lukov k nejzajímavějším památkám na Moravě.

Jednou z nejzajímavějších expozic je podzemí, kde si návštěvníci mohou prohlédnout několikametrovou maketu dobývání hradu vojsky uherského krále Matyáše Korvína. Původně mělo ale podzemí značně odlišnou funkci. „Když hrad ještě stál, sloužilo toto sklepení pod západním palácem jako jakási lednička. Snášeli sem potraviny. Skladovali tady pivo, víno a kořalku,“ říká předseda Spolku přátel hradu Lukova Jiří Holík.

Další místnost na hradě je věnovaná renesanci. Na několika panelech je připomenuta epocha, která souvisí s úmrtím Lukrécie Nekšové z Landeka. Šlo o poslední významnou etapu, kdy byl hrad opravdu výstavní a kdy se už v podstatě nejednalo o hrad, ale o jakousi renesanční pevnost.

V jedné z výstavních místností si návštěvníci mohou prohlédnout také fotografie hradu, jak s ním šel čas. V tomto případě, jak se během posledních třiceti let stal ze zříceniny obnovený hrad Lukov. „Zajímavá je tato fotografie, kde se starostou držíme v ruce ocenění Památka roku, kterou jsme získali v roce 2017,“ ukazuje Jiří Holík.

Hrad Lukov je otevřený od dubna do října o víkendech a státních svátcích vždy od 10 do 17 hodin, během prázdninových měsíců pak každý den od 10 do 18 hodin.

autor: Saskia Mišová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová