Hrad nebo kostel? V Žulové na Jesenicku mají obojí, a navíc v jednom

12. březen 2015
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kostel sv. Josefa a hrad Frýdberk v jednom

Na počátku dějin obce Žulová na Jesenicku v Olomouckém kraji stával mohutný hrad, jehož jméno Frýdberk neslo město až do roku 1945. Na jeho místě dnes stojí kostel, který ovšem nese jasné známky toho, že byl postaven právě na zbytcích původního hradu.

Počátky hradu Frýdberk jsou nejasné. První zmínka o hradu s názvem Vriedeberg se dochovala v zápisech z roku 1290. Historikové však mají k dispozici informaci, že český kníže Břetislav I., který sídlil v Olomouci a vedl úspěšné války s Polskem, nechal v letech 1031 až 1049 postavit na úpatí sudetských hor řadu rytířských hradů s posádkou. Ty měly ve spojení s opevněnými městy zabránit vpádu bojovných Poláků na Moravu. Zda patřil Frýdberg právě k těmto hradům, není dodnes jisté.

Jiní badatelé považují za stavitele zdejšího hradu loupeživého rytíře Jana Wüstehuba, který byl na přelomu 13. a 14. století postrachem velké části Slezska. On i jeho potomci loupili jak na poddanském, tak i na biskupském majetku, a jejich rejdy nezastavila ani církevní klatba, kterou na příslušníky rodu uvalil papež.

Až v roce 1325 došlo ke změně a do té doby nesmiřitelní Wüstehubové se usmířili s biskupem a nedlouho nato navždy odešli ze zdejšího kraje. Prý je k tomu přivedly přece jen hlodající pochybnosti, zda jejich počínání nezavání pekelným ohněm.

Podoba hradu Frýdberka vymodelovaná z hlíny vychází z rekonstrukce památkářů

Na hrad pak přišel rod Haugwitzů, ale jak se ukázalo, byla to změna za všechny peníze. Rytíři byli stejnými loupežníky jako jejich předchůdci a zdálo se, že hrad, který v překladu nese jméno „Mírová hora“, bude navždy sídlem lapků a hrdlořezů.

Vratislavský biskup Přeclav z Pogarel se na to už nemohl dívat a zvolil jinou taktiku. Kde nepomohla síla, pomohly peníze, a tak v roce 1358 vykoupil frýdberské panství od bratří Hynka a Václava Haugwitzů za obrovskou sumu 3 100 kop pražských grošů a v kraji bylo konečně na chvíli bezpečno.

Osud hradu zpečetila třicetiletá válka

Za husitských válek byl hrad patrně dobyt, ale brzy se vrátil do biskupských rukou. Byl pak střídavě pronajímán a dáván do zástavy. Osudnou se mu stala třicetiletá válka. Přestože byl hrad postupně upravován, jeho opevnění postavené ve 13. století bylo prakticky stále stejné. Nemohlo odolat palným zbraním, a tak jej v roce 1639 Švédové dobyli, podpálili a vyhodili do vzduchu. Na místě zůstal jen zbytek někdejší obranné věže.

Původní dřevěnný most nahradil tento kamenný - je prý nejvyšší na Jesenicku

Hradní areál pak po dlouhá léta chátral. Ze zřícenin byla obnovena hradní kaple a také obytné budovy, v nichž od roku 1703 sídlil pivovar. Z hradeb vyrůstaly stromy. A právě tato podoba byla zachycena i na staré pečeti z roku 1793, kdy byla obec povýšena na město, a na otisku je hradní zřícenina s jedlí na vrcholu věže.

Nová etapa existence hradního areálu nastala na počátku 19. století, kdy se sice nejprve uvažovalo o jeho opravě. Události však dostaly jiný spád. Prapůvodem této změny byla skutečnost, že Žulová stále patřila do farního okrsku sousedních Skorošic a kromě poutního kostelíku na Boží hoře nad městem neměla vlastní svatostánek.

Z hradní věže se stala předsíň kostela

Z ochozu věže je prý krásný výhled. Není zde však žádné zábradlí a výstup sem je tedy opravdu jen pro nebojácné

To bránilo zřízení vlastní farnosti a na to zareagoval mlynář František Meisel ze sousední Vápenné odkazem 1.100 zlatých na stavbu chrámu. Měl však podmínku. Pokud nebude v Žulové stát kostel do jednoho roku, připadnou peníze dobročinnému fondu. Povolení ke zřízení nového kostela město mělo a od biskupství získalo někdejší hradní areál.

Přes horečnou činnost by se podmínka mlynáře Meisela splnit nedala. Stavebníci však dostali nápad. Někdejší hradní hláska byla proražena tunelem, ze kterého se stala předsíň kostela. K věži přilepili jednoduchou kostelní loď a vrchol hlásky byl dostavěn kratší nadstavbou s cibulovitou bání.

Vše se stihlo a v roce 1810 byl kostel zasvěcen sv. Josefu. Neomítnuté zdivo mohutné hlásky s kostelem přilepeným přímo k ní se stalo symbolem města a zůstalo jím dodnes. A tak mají v Žulové hrad i kostel na jednom místě a upoutává pozornost všech, kteří tudy projíždějí poprvé.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1585.9294221230505!2d17.100693012033663!3d50.30985227013879!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDE4JzM1LjgiTiAxN8KwMDYnMDIuNCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1426157199318" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: kbz
Spustit audio