Hrad Štarkov na Vysočině stojí v lesích stovky let. Obydlený byl však jen pár desetiletí
Na kopci nad Novým Jimramovem na Vysočině je v lese ukrytá zřícenina hradu. Nejdřív byl na místě prales, který sloužil jako ochrana před vpády vojsk z jihu. Za tím účelem v něm byl dokonce zákaz kácení stromů. Skála na vrcholu byla vhodná k hlídání místních obyvatel. Není proto divu, že na ní v roce 1380 založil Archleb z Kunštátu hrad Štarkov, kterému se také říká Skály.
Stavitel totiž při stavbě využil skalní stěnu, která tvořila obvodové zdi hradu ze tří stran, což je poměrně unikátní. Postavena byla tedy pouze jedna zeď. Hrad byl vybaven obranným vodním příkopem, oválnou věží a hranolovou strážní věží.
Jeho život však neměl dlouhého trvání. Archleb z Kunštátu Štarkov v roce 1384 předal svému synovi a bratrovi. V rodině se stal hrad na začátku 15. století předmětem sporu a brzy jej obsadili zcela noví obyvatelé. Za doby husitství se v něm usídlili radikální husité, kterých bylo na pět set. Byli to lidé, kteří se živili loupežemi a devastováním krajiny, působili škody v dalekém okolí, až do Rakouska.
Okolní města, která jejich způsob života obtěžoval, se domluvila, že hrad vykoupí. Část peněz složili a polovinu peněz dali majiteli za to, že hrad opustí. Ten však odešel jen s malou skupinou lidí a zbytek radikálů zůstal. Dalším krokem bylo tedy utratit zbytek vybraných peněz za vlastní dobytí hradu a vyhnání nepohodlných sousedů.
Dobývání bylo podle archeologických výzkumů hodně urputné, našly se mramorové dělové koule o průměru až 30 centimetrů. Podle nálezů se dalo odhadnout, že skupina radikálních obyvatel kradla okolním sedlákům dobytek, kterým se živila. Hrad byl při dobývání záměrně pobořen, což se odehrálo v roce 1456. V té době byl hrad obydlený pouhých šedesát let. Od té doby, což je téměř šest století, už jenom chátral a pustnul.
Do dnešních dnů se z něj dochovaly zbytky obranného příkopu a základy zdí hradeb, věží a dalších staveb. A dokonce i branka v úzké skalní průrvě. Některé části hradního zdiva, které dnes můžeme vidět, odhalily až archeologické průzkumy na přelomu 20. a 21. století. Vedl je archeolog Ludvík Belcredi z Moravského zemského muzea v Brně, který je po restituci majetku rodu Belcrediů současně majitelem pozemků na Jimramovsku včetně Štarkova. Je autorem publikace Hrad Skály aneb O prstenu paní Elišky, která vyšla v roce 2010.
Ke zřícenině se dá pohodlně dojít asi kilometr dlouhou cestou po modré turistické značce. Odbočka do lesa vede ze silnice mezi Jimramovem a Sněžným. Nedaleko se nachází sjezdovka, okolí je vhodné k letní turistice i zimním sportům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Úspěšně podnikal, pak propadl kutnohorské sektě. Příběh muže ubitého při rituálech u Českého Šternberku
-
Češi se podceňují, Američané se nacpou všude, Izraelci jsou odvážní. Miliardář Fryc popsal, co brzdí startupy
-
Babiš, Půta i regionální šíbři ODS i ČSSD. Přehled největších kauz spojených s evropskými dotacemi
-
Odložené Vrbětice? Jedna z větví případu je stále živá, otázky budí lidé spojení s Imexem
