Hrad Valečov ve středních Čechách vybudovali na čtyřech skalních útesech

17. červenec 2015
Česko – země neznámá

Na severozápadní hranici Českého ráje můžete už z dálky vidět skalní hrad Valečov. Jeho zbytky se jako dominanta celého okolního kraje tyčí nad obcí Boseň u Mnichova Hradiště. Díky své tajemnosti i mohutnosti patřil k oblíbeným hradům K. H. Máchy, který Valečov několikrát navštívil a zobrazil dokonce na třech svých kresbách.

Valečov byl budován především jako nedobytný mohutný hrad a jeho podoba byla silně ovlivněna několika pískovcovými skalami, v nichž byl částečně vytesán a z části vystavěn. Hovořil o tom s námi Václav Holas z Muzea města Mnichovo Hradiště.

První písemná zmínka o Valečovu je ze 14. století

První kamennou stavbou byl palácový komplex na čtyřech hradních skalách. Zazděním puklin na straně do parkánu byly skalní útesy spojeny v jeden blok, který vytvořil základ paláce. Dodnes se můžete uvnitř skalních útesů procházet vydlabanými chodbami i schodišti a navštívit torzo hlavní obytné budovy vystavěné z kamene nad nejvyšším skalním útesem. Stavitelé velmi chytře využívali přirozená skalní zákoutí s dostavovaným kamenným zdivem.

Jemnozrnný pískovec umožňoval vydlabání nejrůznějších otvorů i průchodů přímo uvnitř skalních útesů. Vše zastřešovala dřevěná střešní konstrukce. Pukliny uvnitř mezi skalními bloky sloužily jako pomocné prostory - vinné, pivní a chlební sklepy, kuchyně a komunikační chodby.

Skála je na mnoha místech velmi opracovaná

Z návrší skalních útesů je překrásný rozhled na celé Mladoboleslavsko a při vstupu do obytného parkánu můžete obdivovat až dva metry silné kamenné zdivo, ve kterém jsou zbytky po trámech. Celkem čtyři podlaží. V předhradí Valečova dodnes najdete tzv. hladomornu – jedná se původně o vykutanou přírodní cisternu na spodní vodu. Je to skutečně úctyhodný prostor s hloubkou devět metrů a šířkou přibližně dva metry. Později se tomuto prostoru začalo říkat „hladomorna“.

Valečov byl po dlouhou dobu nedobytnou baštou

Jak tvrdým oříškem byl Valečov pro nájezdy cizích vojsk, svědčí vpád křižáků z Lužice do Čech v roce 1468. Cizácké vojsko sice vypálilo všechny okolní vesnice i městečko Kněžmost, ale na dobře opevněný hrad si netrouflo a bylo posléze u Turnova vojskem Jiřího z Poděbrad rozprášeno. Valečov byl kdysi mnohem více viditelný díky odlesněné okolní krajině.

Výhled z Blatenského vrchu směrem do Německa

Odkryté skály působily impozantně a vytvářely mohutné panorama skalních útesů hradu. Hrad vystřídal velké množství majitelů a mimo jiné se stal významnou baštou husitských vojsk. Po třicetileté válce byl už ve velmi špatném stavu a posupně byl ponechán svému osudu. Ještě v 19. století sloužil jako obydlí chudiny – tzv. Skaláků a zdroj levného stavebního materiálu.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2654.239123376688!2d15.026248026785186!3d50.51078350858572!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0000000000000000%3A0xa56826c175814032!2zVmFsZcSNb3Y!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1437059931684" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.