Hřbitovu na hořickém vrchu Gothard dominuje majestátní vstupní portál. Vznikal 14 let
Na vršku kopce Gothard v Hořicích, který kdysi býval posvátným místem, leží hřbitov rozdělený na starou a novou část. Nové části vévodí monumentální, čtrnáct a půl metru vysoký a pět metrů široký novorenesanční hřbitovní portál. Vznikl na přelomu 19. a 20. století a jeho stavba trvala 14 let.
Hořický hřbitovní portál nechal postavit Vilém Dokoupil, první ředitel zdejší sochařsko – kamenické školy, a to mezi léty 1893 a 1907. Autory návrhu byli Bohuslav Moravec a Antonín Cechner. Moravec oživil tradici a myšlenku antického triumfálního oblouku a vytvořil novotvar portálu, který bychom jinde v českých zemích hledali jen stěží. Tím předurčil i následnou sochařskou výzdobu.
Autorem ústřední sochy Anděla, který sedí na katafalku, je Mořic Černil. Ten vypracoval i dvojici emblémů. Anděla charakterizuje expresivní gesto otevřených rukou, které návštěvníka bezprostředně oslovuje.
Dávejte pozor, kudy vcházíte
Hřbitovní portál zdobí také dvě moderní sochy Quida Kociána, Smrt a Vzkříšení, které se nacházejí na okraji bočních vchodů. „V Hořicích se traduje, že kdo projde portálem pod sochou Smrti, bude mít smůlu. Návštěvníci by proto raději měli procházet buď středem, nebo pod sochou Vzkříšení,“ upozornila hořická muzejnice Oldřiška Tomíčková.
Obě sochy autor zpodobnil jako éterické lidské figury, pokřivenou sochu Smrti halí splývající roucho a její zplihlé vlasy mohou být i kápí těžkého šatu. Naopak socha Vzkříšení je energicky propnutá šlachovitá postava, která své šaty skoro nevnímá a dívá se do dálky.
„Quido Kocián se vrátil do Hořic v roce 1906. Bylo mu nabídnuto vedení sochařsko-kamenické školy, kde se seznámil se základy sochařského umění a kde započal svou uměleckou dráhu. Kocián tam působil až do své smrti v roce 1928. Velkolepý projekt novorenesanční hřbitovní brány vznikal v době, kdy byl Quido Kocián na škole ještě jako student,“ přiblížila Jana Cermanová, odborná pracovnice hořického muzea.
V sousedství je galerie soch pod širým nebem
Na hořickém hřbitově odpočívají významné osobnosti: operní pěvkyně Pavlína Erbanová, příslušníci lékařské rodiny Levitů, sochaři Mořic Černil, Quido Kocián, Josef Wagner a jeho žena Marie a mnoho dalších. Na místě původní gothardské tvrze, v místech někdejší bitvy, se v roce 1873 odhalil první pomník Jana Žižky z Trocnova, dílo Pavla Jiříčka.
Další práce našich předních umělců z první poloviny 20. století (Q. Kocián, St. Sucharda, L. Kofránek, J. Štursa aj.) jsou k vidění v Galerii plastik, založené roku 1908. Její budova ze 70. let 20. století se nachází na západním úbočí vrchu Gothard, v sousedství Smetanových sadů.
V této hořické lokalitě se zároveň ukazuje, že sochařská a kamenická tradice není jen minulostí, ale i živou současností. Od roku 1966 se ve městě konají sochařská sympozia (přerušená v letech 1970 až 1988). Jejich zakladatelem a dlouholetým prezidentem byl akademický sochař Vladimír Preclík.
Místem pracovních setkávání umělců z celého světa je lom U svatého Josefa a jejich výsledkem unikátní sbírka světového sochařství v přírodě (1966 - 2000), umístěná právě na svazích Gothardu a při cestě do lomu. V tzv. Sochařském parku U Svatého Gotharda I a II je teď více než sto pískovcových plastik sochařů z Evropy, Asie a Ameriky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vojín Čorny zabil u Avdijivky devět Rusů a má medaili. ‚Měl jsem jen samopal a dva granáty,‘ popisuje
-
Optimální vláda bychom byli my a ANO. Babiše bychom táhli doprava, tvrdí šéf Motoristů Macinka
-
‚Nulová sebereflexe.‘ Proč dostal Cimický pět let a čeho všeho se podle soudu dopustil
-
242 mrtvých a 227 vážně zraněných. Ruští vojáci přinášejí zpátky domů válečné násilí