Hrobka Bukůvků v Postřelmově ukrývá přirozeně mumifikované ostatky příslušníků rodu

31. říjen 2014
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hrobka rodu Bukůvků v Postřelmově

Na první pohled nenápadná stavba u kostelu v Postřelmově na Šumpersku dokazuje, že i na venkově mohou stát doslova unikátní památky. Hrobka rodu Bukůvků z Bukůvky je nejen ukázkou špičkové renesanční práce. Její podzemí navíc ukrývá přirozeně mumifikované ostatky příslušníků rodu. Hrobka je zároveň důkazem toho, že když se plní smlouvy, nese to užitek na věky.

Menší stavba čtvercového půdorysu se stanovou střechou stojí v Postřelmově již od konce 16. století. Její renesanční původ prozrazuje výzdoba pískovcového portálu a kovaná mříž. Portál hrobky je bohatě zdoben reliéfy přinášejícími poselství budoucím generacím.

V nikách po stranách jsou dvě alegorické postavy - Charitas (Láska) a Fortitudo (síla či statečnost). Vedle oblouku portálu nalezneme dva erby. Levý patří Zikmundu Bukůvkovi, pravý Barboře Okrouhlické z Kněnic. Parapetní zídku portálu zdobí kromě symbolického ztvárnění Smrti v podobě lebky a lva jako symbolu síly i alegorie Krista v podobě beránka. A dále pak symboly hříchu - had a vlk. Všemu vévodí obraz dítěte vyjadřujícího náhled na život lidský mezi zrozením a smrtí.

Výzdobu doplňují tři nápisy. Latinský znamená v překladu „dnes mně, zítra tobě“, česky se zde pak návštěvník dočte známé heslo „Umříti pomni, cos ty, to já jsem byl a co jsem já, to ty budeš.“ Třetí český nápis s letopočtem 1592, který je datem dokončení hrobky, pak uvádí „Pomni na smrt, hřešiti nebudeš“.

Překrásná výzdoba je poselstvím pro přístí generace

Portál uzavírá hodnotná renesanční mříž. Tato kovářská práce byla natolik vynikající, že se stala předlohou pro pseudorenesanční mříž svatoštěpánského chrámu v Budapešti.

Ostatky vydržely díky geniálnímu ventilačnímu systému

Tabule na boční stěně informuje návštěvníky, že stojí před hrobkou vladycké rodiny Bukůvků, jejichž sídlem byla tvrz v sousední vesnici Chromči. Historie rodu sahá až do dvacátého století. Pocházel z malé vesnice Bukovky ležící na Pardubicku u Lázní Bohdaneč.

Pokud poutník vstoupí do útrob hrobky, ocitne se v někdejší pohřební kapli zaklenuté zrcadlovou klenbou, původně zdobenou malbami. Otvorem v podlaze lze sestoupit do krypty, v níž se nacházejí čtyři prosklené rakve s ostatky členů rodu. Zikmunda Bukůvky, Barbory Okrouhlické z Kněnic, neznámé dívky, patrně dcery obou manželů a Bernarda z Bukůvky.

Renesanční ručně kovaná mříž se stala vzolem pro pseudorenesanční mříž kostela sv. Štepána v Budapešti

Ostatky jsou v pozoruhodně dobrém stavu. Mumifikace však neproběhla díky balzamování pohřbených, nýbrž díky výtečně postavenému ventilačnímu systému, který hrobku vysušoval a zároveň konzervoval uložená těla. Podobně je tomu například u brněnských kapucínů.

Hrobku zachovala smlouva Bukůvků s postřelmovskými obyvateli

Zajímavé je, že hrobka nekatolických zemanů přetrvala vedle kostela v Postřelmově tak dlouho. Po dokončení stavby chtěl Zikmund Bukůvka uzavřít s postřelmovskými obyvateli smlouvu, kterou by se zavázali, že budou o místo jeho posledního odpočinku pečovat. Daroval tedy kostelu pět kop grošů.

Smrt, která si jej vzala v roce 1612, mu však nedovolila smlouvu sepsat. Jeho manželka Barbora tak po jeho smrti přidala kostelu dalších pět zlatých a věnovala obci louku nedaleko rybníka v Chromči a to na věčné časy, aby z jejího výnosu představení obce hrobku opravovali.

Postřelmovští se zavázali hrobku nejen opravovat, ale také ji chránit a nečinit v ní žádné škody. Nutno říci, že smlouvu opravdu dodrželi, snad i díky tomu, že v obci stále žijí potomci rodů, které za představenstvo obce smlouvu podepsali. Hrobku zachovali i po násilné rekatolizaci, a tak se její tvář uchovala až do dnešních dnů a stala se vyhledávanou památkou obce.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d824.887597249232!2d16.910907999999992!3d49.90650199999999!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDU0JzIzLjQiTiAxNsKwNTQnMzkuMyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1414751064815" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.