Hurá na sopku! aneb Albrechtův vrch v Praze a arboretum pod ním
Když vystoupáte na Albrechtův vrch v Praze, můžete si představovat doby, kdy se tu rozprostíralo silurské moře. Ani jako majitelé stroje času byste se ale nahoru nehnali. Vůbec by vás nenapadlo se k té výhni přiblížit! Vrch je totiž skupinou skal sopečného původu, které tehdy byly činné. Před 425 milióny let.
V době, kterou si dokážeme lépe představit, v 50. letech minulého století, stávala ještě na tomto vrchu zemědělská usedlost. Když budete mít oči na stopkách, možná objevíte zbytky stavby a staré ovocné stromy.
Ty nové spatříte při pohledu z Albrechtova vrchu (ležícího na území pražské Malé Ohrady). Před pár lety tady vzniklo malé arboretum, tedy sbírka živých stromů. Na louce jsou vysazeny původní dřeviny rostoucí na území Prahy. Zůstala tu i větší část topolového háje jako významné krajinné dominanty. A zároveň hnízdiště ptactva.
Arboretum je rozděleno na několik segmentů. „Šípáková doubrava“ a „Dubohabřina“ nabízí 14 různých druhů dřevin v 54 exemplářích stromů a keřů. V části „Babiččin sad“ najdete 17 původních vysokokmenných odrůd jabloní, hrušní, slivoní a dříve hojně vysazovaný keř klokoč.
„Ukázka méně známého ovoce“, které naši předkové s oblibou pěstovali a zpracovávali, zahrnuje 9 druhů včetně kdouloně, mišpule velkoplodé nebo oskeruše domácí. Možná vám arboretum připomene prázdniny kdysi trávené v babiččině zahradě.
V nejnižší zmokřené části louky byla vybudována tůň pro obojživelníky, tady byly vysazeny vlhkomilné rostliny. Ostatně – podrobnosti se dozvíte z informačních tabulí.
A když se vrátíme k Albrechtovu vrchu – kdo mu dal jméno? O pomoc při pátrání jsme požádali kronikářku Prahy 13 paní Věru Opatrnou: „V roce 1610 se dějiny Butovic už natrvalo spojují s Jinonicemi. Albrecht Pfefferkorn z Ottopachu, majitel Jinonic, koupil Butovice za 17 400 kop míšeňských grošů.“ A protože se jiný Albrecht v historii okolo tohoto místa nevyskytoval, je pravděpodobné, že vrch byl pojmenován po něm.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trump oznámil zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez žádných výjimek
-
Dopady zastavení americké humanitární pomoci budou citelné. Revizi lze udělat citlivěji, míní Pánek
-
Hamás nebude propouštět další rukojmí. Izrael podle něj nedodržuje podmínky dohody o příměří
-
‚Morální teror, 24 hodin denně světlo, velká zima.‘ Aktivistka popsala své zážitky z běloruské věznice