Hurá na sopku! aneb Albrechtův vrch v Praze a arboretum pod ním

V době, kterou si dokážeme lépe představit, v 50. letech minulého století, stávala ještě na tomto vrchu zemědělská usedlost. Když budete mít oči na stopkách, možná objevíte zbytky stavby a staré ovocné stromy.

Ty nové spatříte při pohledu z Albrechtova vrchu (ležícího na území pražské Malé Ohrady). Před pár lety tady vzniklo malé arboretum, tedy sbírka živých stromů. Na louce jsou vysazeny původní dřeviny rostoucí na území Prahy. Zůstala tu i větší část topolového háje jako významné krajinné dominanty. A zároveň hnízdiště ptactva.

Arboretum je rozděleno na několik segmentů. „Šípáková doubrava“ a „Dubohabřina“ nabízí 14 různých druhů dřevin v 54 exemplářích stromů a keřů. V části „Babiččin sad“ najdete 17 původních vysokokmenných odrůd jabloní, hrušní, slivoní a dříve hojně vysazovaný keř klokoč.

Stromky v arboretu jsou chráněné proti okusu|foto: Jolana Nováková

„Ukázka méně známého ovoce“, které naši předkové s oblibou pěstovali a zpracovávali, zahrnuje 9 druhů včetně kdouloně, mišpule velkoplodé nebo oskeruše domácí. Možná vám arboretum připomene prázdniny kdysi trávené v babiččině zahradě.

V nejnižší zmokřené části louky byla vybudována tůň pro obojživelníky, tady byly vysazeny vlhkomilné rostliny. Ostatně – podrobnosti se dozvíte z informačních tabulí.

A když se vrátíme k Albrechtovu vrchu – kdo mu dal jméno? O pomoc při pátrání jsme požádali kronikářku Prahy 13 paní Věru Opatrnou: „V roce 1610 se dějiny Butovic už natrvalo spojují s Jinonicemi. Albrecht Pfefferkorn z Ottopachu, majitel Jinonic, koupil Butovice za 17 400 kop míšeňských grošů.“ A protože se jiný Albrecht v historii okolo tohoto místa nevyskytoval, je pravděpodobné, že vrch byl pojmenován po něm.