Invazivní keře vypadají půvabně, ale z krajiny vytlačují původní vegetaci i živočichy
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Stepní pahorky, kde se dřív pásly ovce, zůstaly po ukončení pastevectví prázdné. Tak se nabízelo vysadit tam tento nový keř, o jehož invazivních schopnostech neměli tehdy tušení.
Navíc má akát pevné dřevo, krásně kvete a milují ho i včelaři. „Ty stepní pahorky akát úplně pohltil, má symbiotické bakterie na kořenech, dokáže si změnit prostředí kolem sebe a dostává do půdy dusík,“ vysvětluje botanik a divoký zelinář Radomír Němec.
Pokud ho chceme odstranit a vysekat, dokáže z kořenů velmi rychle vytvořit takzvané výmlatky, které brzy obrostou a vytvoří desítky čtverečních metrů hustého křoví. Bez pomoci chemie se tohoto keře nezbavíte.
Dalším invazivním keřem je kustovnice cizí, příbuzná známé kustovnice čínské, která má jedlé plody. Keř této zplaněné odrůdy je z naší krajiny také obtížně odstranitelný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
