Izrael slaví 35 let vztahů s ČR. Školy v USA bojují s antisemitismem. Zažijte Minulost v Přítomnosti

Chovejme k Izraeli kritickou solidaritu, říká bývalý velvyslanec Schneider

Český ministr zahraničí Jan Lipavský tento týden navštívil Izrael. Setkal se tam nejen se svým protějškem, ale i se třemi nejvyššími představiteli – prezidentem, premiérem a předsedou parlamentu. Protože česko-izraelské vztahy jsou dnes velice dobré. Nebylo tomu tak ale vždy. Po dlouhé odmlce za komunismu se obnovily v únoru 1990. Toto 35. výročí připomene v následujících dnech i izraelská ambasáda v Praze. V Šalomu jsme hovořili s diplomatem a politikem, někdejším českým velvyslancem v Izraeli a dnes synodním kurátorem Českobratrské církve evangelické Jiřím Schneidrem.

Ten v Izraeli jako velvyslanec působil v 90. letech minulého století. Co patřilo mezi hlavní témata, která se tehdy řešila?

„Bylo to obnovení vztahů. Řekl bych přímo slovo restituce. Byly tady velké dluhy. Bylo tady 23 let přerušení diplomatických styků. Předtím ta doba taky nebyla příliš slavná. Takže tady byl velký dluh,“ vzpomíná.

Dnes je Izrael v nezáviděníhodné situaci, v důsledku války v Gaze na celém světě raketově narůstá antisemitismus.

„Buďme rádi, že Izrael je, protože kdyby nebyl, tak by Židé byli ještě v horší situaci. A že je v nezáviděníhodné situaci, to je od samého počátku. Chovejme k Izraeli stejnou solidaritu, jakou chováme k ostatním zemím, které jsou k nezáviděníhodné situaci. Můj postoj je postoj kritické solidarity, ne nekritický, ale zároveň velmi silně solidární se zemí, která obhajuje svoji existenci v prostředí, které není příliš přátelské. Docela lapidárně je to vyjádřeno v Hovorech s Janem Masarykem od Viktora Fischla, kde on říká, že si přeje, aby Židé měli taky svůj stát a mohli v něm žít a mohli ho kritizovat,“ dodává Schneider.

A v jakých oblastech byly dluhy po letech komunismu v česko-izraelských vztazích podle Schneidera největší? Poslechněte si celý rozhovor.

Americké univerzity začaly potírat antisemitismus

Jedním z bojišť současné války v Gaze se staly americké univerzity. Po útoku 7. října na nich bezprecedentně narostl počet antisemitských útoků, včetně propalestinských protestů a stanových táborů, obsazování budov a podobně. Trumpova administrativa se nyní snaží donutit americké univerzity, aby proti narůstajícímu antisemitismu zasáhly. Pokračuje Gita Zbavitelová.

„Celý loňský rok zmítaly americkými univerzitními kampusy protiizraelské protesty, často doprovázené násilím proti židovským studentům i Židům obecně. Tehdejší prezident Joe Biden to odsuzoval, ale nic víc. Jeho nástupce Donald Trump však prohlásil, že jestli budou univerzity tolerovat antisemitskou a protiizraelskou propagandu, diskriminaci a zastrašování židovských studentů, přijdou o akreditaci i federální finance, a zahraniční studenti, kteří se takového chování dopouštějí, budou deportováni. Proti několika studentům už byl deportační proces zahájen,“ říká Zbavitelová.

„Najednou univerzity začaly být aktivní,“ pokračuje Zbavitelová. „Výbor pro školství Sněmovny reprezentantů však konstatoval, že ne všechny univerzity se snaží dostatečně. Tento výbor si už loni předvolal děkanky prestižních univerzit a několik z nich přiměl k odstoupení. Po Trumpově nástupu ještě přitvrdil. Také ministerstvo spravedlnosti oznámilo vytvoření nové pracovní skupiny pro boj proti antisemitismu na univerzitách,“ uzavírá Zbavitelová.

Kterých univerzit se problémy týkají nejvíce? A jaké kroky konkrétně podnikají? Poslechněte si celý komentář Gity Zbavitelové.

Minulost v Přítomnosti

Minulost v Přítomnosti. Tak se nazývá třídenní filmová přehlídka, která připomene oběti terezínského rodinného tábora. Jedná se o 3792 lidí, které během jediné noci z 8. na 9. března 1944 nacisté zavraždili v Osvětimi-Birkenau. Pražské kino Přítomnost na jejich památku promítne pět významných filmů s tematikou šoa. Ty doprovodí diskuse s hosty a program pro školy. Akci iniciovalo Centrum paměti a dialogu Bubny. S jeho ředitelkou Pavlínou Šulcovou natáčela Daniela Brůhová.

„Hledáme nové formy, jakým způsobem toto téma předat mladším generacím. A protože už nemáme moc pamětníků, tak musíme hledat různé nové formáty, jak na to. A myslím si, že film jako médium je skvělá věc, jak takové téma zpřístupnit. Je to taková upoutávka, jak vlastně o některých věcech přemýšlet. A myslím si, že zrovna i v dnešním světě to může být takový stimul k zamyšlení,“ říká Šulcová.

„Bych ráda, aby si z toho diváci odnesli nějaké momenty, které mohou rezonovat i v souvislosti s tím, co se dnes děje. Ať už to jsou úvahy o nějakých táborech pro převýchovu, nebo přesunu obyvatelstva. Zrovna to jsou takové momenty, které my v minulosti máme a měli bychom se z nich poučit,“ doufá Šulcová.

Jaké filmy budou v Přítomnosti k vidění? A jak mohou desítky let staré filmy pomoci chápat témata, která dnes řešíme my?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.